Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí

26. 3. 2019

Kde a jak vznikla planeta Jupiter? To je otázka kterou si položili autoři nové studie, která vyjde v magazínu Astronomy and Astrophysics. Její závěry naznačují, že největší planeta sluneční soustavy mohla vzniknout na jejím okraji jako skalnatý objekt podobný Zemi a postupně se potom posunula blíže Slunci a získala svou atmosféru. Naznačují to malé planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako Jupiter, ale nacházejí se před a za ní.

Jupiter

Jupiter Největší planeta sluneční soustavy má poloměr zhruba 70 tisíc kilometrů (Země má 6 378 km). Slunce obíhá ve vzdálenosti 4,95 - 5,46 AU (Země má 1 AU).



Jupiter svou velikostí a pozicí ve sluneční soustavě příliš nezapadá do aktuální teorie o formování planet. Ta říká, že masivní plynné planety by měly vznikat dál od hvězdy a následně se postupně posouvat blíž. Potvrzují to pozorování jiných hvězdných systémů s exoplanetami, kde jsou právě obří planety velmi blízko svojí hvězdě. Jupiter však není ani blízko, ani daleko.

Zelenou barvou jsou vyznačeny trojany planety Jupiter. Credit: NASA
Více světla do problematiky pozice Jupiteru vnesly malé planetky, které planetu doprovázejí na její cestě kolem Slunce - trojany. Ve skupině před Jupiterem se jich nachází zhruba dvakrát tolik co za ním - zvláštní jev, který vědci doposud nedokázali přesvědčivě vysvětlit. Až nové počítačové simulace ukázaly, že pozorovaný stav nastává pouze za situace, kdy Jupiter vznikl dál od Slunce. Podle těchto simulací vznikl Jupiter ve vzdálenosti 18 AU jako menší skalnatá planeta společně se zbytkem soustavy před 4,5 miliardami let. Brzy po vzniku pak planeta začala migrovat do středu sluneční soustavy. Na svou současnou pozici se dostala v průběhu asi 700 tisíc let. Během této doby se při simulaci planetky akumulovaly víc právě před planetou. To vše proběhlo ještě před tím, než měl Jupiter svou hustou atmosféru. Některé z planetek se navíc staly součástí budoucí planety a je tak tedy možné, že dnešní trojany mohou obsahovat stejný materiál, ze kterého pochází také jádro planety. Existují i jiné teorie o vzniku planety Jupiter, některé počítají s tím, že vznikla v blízkosti Slunce a na svou současnou pozici se dostala později. Tyto teorie ovšem nedokáží přesvědčivě vysvětlit nesymetrické rozložení trojanů. Trojany planety Jupiter bude zkoumat americká sonda Lucy, která by měla odstartovat v říjnu 2021 a během svojí cesty navštívit hned 7 těles sluneční soustavy z toho 6 trojanů planety Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

V atmosféře planety Jupiter byl poprvé detekován elektrický fenomén sprite

1. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Instrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.

celý článek

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek