U nejbližší hvězdy se možná skrývá druhá exoplaneta - je velká a ledová

19. 4. 2019
Exoplanety Alfa Centauri

Tým vědců objevil náznaky další exoplanety u Proxima Centauri - nejbližší hvězdy Slunci. Šlo by o už druhou planetu v tomto systému, první planeta Proxima Centauri b byla objevena už v roce 2016. Podobně jako u planety b, byla i planeta c objevena metodou pozorování gravitačního vlivu těchto planet na hvězdu. Výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány na konferenci Breakthrough Discuss členy vědeckého týmu.

Alfa Centauri, hvězdy A a B

Alfa Centauri, hvězdy A a B Snímek systému Alfa Centauri z vesmírného teleskopu Hubble. Hvězda Alfa Centauri A je vlevo a hvězda B je vpravo, obě jsou svojí velikostí srovnatelné se Sluncem a nachází se ve vzdálenosti 4,4 světelných let.



Planeta Proxima Centauri c se podle autorů nachází 1,5 AU od svojí hvězdy, tedy o polovinu dál než Země od Slunce. Její gravitační vliv na hvězdu ukazuje na hmotnost 6x větší než Země. Vzhledem k tomu, že Proxima Centauri je malý červený trpaslík, v této vzdálenosti panuje výrazně větší chlad než ve sluneční soustavě - na planetě Proxima Centauri c by mohly panovat teploty kolem -230 °C.

Alfa Centauri

Trojhvězda Alpha Centauri se dnes nachází nejblíže Slunci. Její nejmenší složka, Proxima Centauri (Alpha Centauri C, V 645 Centauri), je od Slunce vzdálená 4,24 světelného roku. Jde o malého červeného trpaslíka (12 % hmotnosti Slunce), který je poměrně hodně vzdálený od hlavního páru hvězdy Alpha Centauri, obíhá jej ve vzdálenosti 15 tisíc AU. Díky této velké vzdálenosti astronomové polemizují zda Proxima Centauri vůbec k Alpha Centauri patří, je však pravděpodobné, že všechny tři hvězdy se významně ovlivňují vzájemnou gravitací a tvoří skutečnou trojhvězdu.

Hlavní složka systému je tvořena hvězdami Alpha Centauri A (α Cen A) a Alpha Centauri B (α Cen B), které se velikostí podobají Slunci. α Cen A má hmotnost o 10 % větší než Slunce a její společník zhruba 91 % hmotnosti naší mateřské hvězdy. Kolem této hvězdy také zřejmě obíhá exoplaneta, která byla objevena v roce 2012. Systém Alpha Centauri bohužel z Evropy neuvidíme, nachází se totiž na jižní noční obloze v souhvězdí Kentaura.





  Hvězda
  Typ
  Vzdálenost
(ly)		
  Stáří
 (miliardy let)		
  Hmotnost
 (% hmotnosti Slunce)


Alpha Centauri Atyp G4,374,4110 %


Alpha Centauri Btyp K4,376,590,7 %


Alpha Centauri Ctyp M4,254,8512,3 %



Více o Alpha Centauri
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

14. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

13. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

11. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

10. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

24. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

19. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

11. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Exoplanety

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.