Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru
Nový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.
Rentgenový teleskop Dva přístupy k designu rentgenových teleskopů. V horní části je dnes běžně používaný Wolterův typ vesmírného teleskopu se zrcadly. Ve spodní části je design nový, který využívá kombinace průhledných hranolů.
Rentgenové observatoře musí pracovat mimo Zemi, protože naše atmosféra rentgenové světlo pohlcuje. Vesmírné teleskopy tedy operují na oběžné dráze a doposud využívaly systém zakřivených zrcadel. V novém designu jsou zrcadla nahrazena soustavou průhledných krystalů, které lámou světlo jež jimi prochází. Nový přístup mimo jiné umožní výrazně zkrátit ohniskovou vzdálenost: například americký teleskop Chandra má ohniskovou vzdálenost 10 metrů, nový teleskop by mohl mít pouhých 50 centimetrů. Díky tomu lze také zmenšit velikost samotného teleskopu a snížit tak náklady na jeho vynesení na oběžnou dráhu. Nový teleskop by také mohl sbírat víc než tisíckrát více světla než teleskopy, které jsou dnes v provozu. Vědci už svůj nový design otestovali v laboratorních podmínkách a v další fázi chtějí vyrobit skutečný modul pro teleskop, který by mohl letět do vesmíru.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Teleskopy
Teleskop SPHEREx vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9
NASA oznámila výběr rakety, která vynese na oběžnou dráhu vesmírný teleskop SPHEREx. Zařízení do vesmíru dopraví raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start mise je plánován mezi červnem 2024 a dubnem 2025.
NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.
celý článekStáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck
Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.
celý článekNa teleskop Euclid byly instalovány vědecké přístroje
Na základní konstrukci evropského vesmírného teleskopu Euclid byly ve francouzském městě Toulouse instalovány optické a infračervené přístroje. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je nyní plánován na rok 2022.
Vesmírný Teleskop Jamese Webba prošel úspěšně posledními testy rozvinutí slunečního štítu
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel úspěšně finálními testy, které ověřovaly jeho schopnost rozvinout sluneční štít. Nové zařízení je tak na dobré cestě ke startu svojí mise, který se očekává v příštím roce.
Nevídaný detail sluneční skvrny z největšího solárního teleskopu na Zemi
Vědci zveřejnili první fotografii ze Solárního teleskopu Daniela Inouyeho (Daniel K. Inouye Solar Telescope) - největší observatoře tohoto druhu na Zemi. I když se na teleskopu ještě finišují některé instalační práce, nová fotografie ukazuje potenciální sílu nového zařízení. Teleskop je vybaven čtyřmetrovým primárním zrcadlem, které umožní astronomům detailní pozorování naší hvězdy v jejím nadcházejícím cyklu.
celý článekOdepsaný obří teleskop Arecibo se začal rozpadat
Po nedávném ohlášení ukončení provozu dosluhujícího teleskopu Arecibo došlo k jeho úplnému propadu. Uvolněné kabely začaly postupně praskat a poničily dóm využívaný ke snímání rádiových vln. Teleskop byl už v létě poničený uvolněným kabelem a k dalšímu poškození došlo začátkem podzimu. O tom, že teleskop už nebude opraven bylo rozhodnuto začátkem listopadu.