Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru

Nový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.

Rentgenový teleskop

Rentgenový teleskop Dva přístupy k designu rentgenových teleskopů. V horní části je dnes běžně používaný Wolterův typ vesmírného teleskopu se zrcadly. Ve spodní části je design nový, který využívá kombinace průhledných hranolů.



Rentgenové observatoře musí pracovat mimo Zemi, protože naše atmosféra rentgenové světlo pohlcuje. Vesmírné teleskopy tedy operují na oběžné dráze a doposud využívaly systém zakřivených zrcadel. V novém designu jsou zrcadla nahrazena soustavou průhledných krystalů, které lámou světlo jež jimi prochází.

Nový přístup mimo jiné umožní výrazně zkrátit ohniskovou vzdálenost: například americký teleskop Chandra má ohniskovou vzdálenost 10 metrů, nový teleskop by mohl mít pouhých 50 centimetrů. Díky tomu lze také zmenšit velikost samotného teleskopu a snížit tak náklady na jeho vynesení na oběžnou dráhu. Nový teleskop by také mohl sbírat víc než tisíckrát více světla než teleskopy, které jsou dnes v provozu. 

Vědci už svůj nový design otestovali v laboratorních podmínkách a v další fázi chtějí vyrobit skutečný modul pro teleskop, který by mohl letět do vesmíru.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Palubní počítač teleskopu Hubble přestal pracovat

Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má opět potíže. Tentokrát jde o jeho palubní počítač, který minulou neděli přestal pracovat. NASA se zatím nepodařilo jej zprovoznit nicméně vědecké instrumenty mají být v pořádku. Teleskop byl původně vybavený elektronikou z 80. let, ta byla naposledy aktualizovaná při poslední servisní misi v roce 2009. Už letosby měl na oběhnout dráhu vyletět jeho nástupce Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).

Opakující se FRB signály by mohly vznikat jiným způsobem než ty jednorázové

FRB signály (Fast Radio Bursts) jsou velmi energetické a krátké záblesky v rádiovém spektru. Poprvé pozorovány byly teprve nedávno a vědci dodnes neví, co by je mohlo způsobovat. Nový katalog signálů z kanadského teleskopu CHIME nyní přináší nový dílek do skládačky: mezi opakujícími se signály a těmi, které byly pozorovány jen jednou, jsou podstatné rozdíly. Mohlo by to znamenat, že vznikají rozdílnou cestou.

Nástupce Hubblova teleskopu bude mít další zpoždění, tentokrát kvůli raketě Ariane 5

Aktuální datum odletu teleskopu JWST do vesmíru je plánováno na polovinu listopadu tohoto roku. Posouvá se o několik týdnů z konce října. Důvodem posledního zpoždění této mise tentokrát není samotný teleskop, ale raketa Ariane 5. Důvodem jsou problémy s ochranným krytem rakety, které způsobily dočasné zastavení operací Ariane 5 od loňského srpna.

Vesmírný teleskop TESS má hledat exoplanety, dokáže ale pomoct i se studiem záblesků gama záření

Astronomům se v datech z teleskopu TESS podařilo identifikovat záblesk gama záření z roku 2019. Událost s označením GRB 191016A zachytil poprvé teleskop Swift, zdroj záblesku se potom ale ocitl za měsícem a nebylo tak možné jej dál pozorovat. Teleskop TESS však mohl z jiné oběžné dráhy doplnit chybějící data. Záblesky gama záření generují nejenergetičtější světlo ve vesmíru. Vědci předpokládají, že pochází ze supernov.

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.