Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru
Nový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.
Rentgenový teleskop Dva přístupy k designu rentgenových teleskopů. V horní části je dnes běžně používaný Wolterův typ vesmírného teleskopu se zrcadly. Ve spodní části je design nový, který využívá kombinace průhledných hranolů.
Rentgenové observatoře musí pracovat mimo Zemi, protože naše atmosféra rentgenové světlo pohlcuje. Vesmírné teleskopy tedy operují na oběžné dráze a doposud využívaly systém zakřivených zrcadel. V novém designu jsou zrcadla nahrazena soustavou průhledných krystalů, které lámou světlo jež jimi prochází. Nový přístup mimo jiné umožní výrazně zkrátit ohniskovou vzdálenost: například americký teleskop Chandra má ohniskovou vzdálenost 10 metrů, nový teleskop by mohl mít pouhých 50 centimetrů. Díky tomu lze také zmenšit velikost samotného teleskopu a snížit tak náklady na jeho vynesení na oběžnou dráhu. Nový teleskop by také mohl sbírat víc než tisíckrát více světla než teleskopy, které jsou dnes v provozu. Vědci už svůj nový design otestovali v laboratorních podmínkách a v další fázi chtějí vyrobit skutečný modul pro teleskop, který by mohl letět do vesmíru.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Teleskopy
Odepsaný obří teleskop Arecibo se začal rozpadat
Po nedávném ohlášení ukončení provozu dosluhujícího teleskopu Arecibo došlo k jeho úplnému propadu. Uvolněné kabely začaly postupně praskat a poničily dóm využívaný ke snímání rádiových vln. Teleskop byl už v létě poničený uvolněným kabelem a k dalšímu poškození došlo začátkem podzimu. O tom, že teleskop už nebude opraven bylo rozhodnuto začátkem listopadu.
Provoz obřího teleskopu Arecibo bude ukončen
Po dvou poruchách za posledních několik měsíců se americká National Science Foundation rozhodla uzavřít teleskop Arecibo v Portoriku. Konstrukce 57 let starého radioteleskopu je příliš nestabilní a ani jeho oprava by nezaručila bezpečný provoz. Rozhodnutí nebylo jednoduché, protože zařízení je dodnes vědci hojně využíváno.
celý článekDrobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
celý článekAstronomové navrhují postavit speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse
Mezinárodní tým astronomů navrhuje postavit nový teleskop, který by byl dedikovaný pro pozorování hvězdy Betelgeuse. Jednalo by se o optický interferometr, který by se skládal z 12 běžně dostupných teleskopů. Tým vědců už dokonce instaluje prototyp, který bude umístěný na anténě teleskopu, který provozuje University of Arizona. Cena výsledného teleskopu by neměla přesáhnout 400 tisíc dolarů.
celý článekVesmírný teleskop nové generace JWST prošel simulací letu raketou, do vesmíru ale poletí až za víc než rok
Kompletně sestavený vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel testy, které ověřily, že je připravený na vibrace a zvuky při letu do vesmíru. Testy proběhly na jihu Kalifornie v areálu Redondo Beach společnosti Northrop Grumman, která teleskop pro NASA a ESA vyvíjí. Let rakety Ariane V s teleskopem JWST je aktuálně plánovaný na 31. října 2021.
celý článekV Pacifiku vyroste nový detektor neutrin, bude největší na světě
Tým astrofyziků z Německa a severní Ameriky plánuje postavit při pobřeží Kanady v Pacifickém oceánu velký detektor neutrin. Aktuálně největší detektor IceCube v Antarktidě má jeden kubický kilometr, nově uvažovaná observatoř P-ONE (The Pacific Ocean Neutrino Experiment) má mít 3 kubické kilometry.
Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek
Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.
celý článek