Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes
Není černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters autory Shantanu Basuem a Arpan Dasem.
Výzkum vědců z Western University v Kanadě je založen na simulacích, ve kterých pracovali s několika jednoduchými předpoklady. Vycházeli z faktu, že astronomové v posledních několika desítkách let pozorují obří supermasivní černé díry v raném vesmíru. Kdyby měly tyto objekty vznikat stejně jako stelární černé díry, musely by nejdříve vzniknout hvězdy, ty by musely zaniknout, čímž by daly vzniknout černým dírám, které by následně musely zkonzumovat značné množství materiálu, aby dosáhly pozorovaných mas. Basu a Das proto pracovali se simulacemi, ve kterých masivní černé díry vznikly rychle, v podmínkách mladého vesmíru. Podle simulací by tak mělo být možné, aby supermasivní černé díry vznikly rychle v počátku vesmíru a později v menší míře, pravděpodobně v důsledku radiace, která začala díky hvězdám a dalším černým dírám prostupovat vesmírem. Pro tuto teorii zatím neexistuje žádný přímý důkaz. Ukazuje však, že by supermasivní černé díry mohly vzniknout tímto způsobem. Také naznačuje, že vazba mezi stelárními černými dírami a těmi supermasivními nemusí být natolik silná, jako by se z jejich názvu mohlo zdát.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
První objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla
Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.
celý článekZa vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd
Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.
celý článekObjev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekAstronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly
Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.
celý článekObjev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
celý článek