Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

Eta Carinae, 2019

Eta Carinae, 2019





Eta Carinae je jediná známá hvězda, která produkuje ultrafialové laserové záření. A právě ultrafialové světlo zachycené vesmírným teleskopem Hubble odhalilo přítomnost magnezia v místech, kde jej dříve astronomové neviděli.

Nové informace mohou vědcům pomoci pochopit, co se s hvězdou ve skutečnosti v 19. století vlastně stalo. Podle jedné z teorií byla Velká erupce způsobena interakcí tří hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhaly. Dvě z těchto hvězd se možná dodnes nacházejí uprostřed mlhoviny, která byla vytvořena při erupci materiálu do okolí. Masivnější z hvězd v centru mlhoviny pravděpodobně dá pohlcuje materiál z hvězdy menší a postupně se tak přibližuje k bodu, kdy exploduje v supernově.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.