Meteorit nalezený v Austrálii obsahoval první známý přírodní výskyt vzácného minerálu

Poblíž australského města Wedderburn byl v roce 1951 nalezen podivný balvan. Šlo o meteorit, který se nepodobal žádnému jinému. Od té doby jej vědci studují a snaží se o podivném kameni zjistit více. A poslední průzkum přinesl překvapení: meteorit obsahuje první známý přírodní výskyt minerálu edscottit.

Meteorit nalezený u města Wedderburn

Meteorit nalezený u města Wedderburn



Vědci už zkoumali Wedderburnský meteorit natolik, že z něj zbývá nedotčená zhruba jen třetina. Během svého bádání našli například zlato nebo železo ale také vzácnější minerály kamacit, schreibersit, taenit a troilit. Nyní k nim přibyl ještě edscottit, který vzniká poměrně běžně při průmyslovém zpracování železa, ale v přírodě ještě nalezen nebyl.

Podle vědců mohl minerál vzniknout před dávnými časy v nitru nějaké planety za vysokých teplot a tlaku. Po srážce s nějakým velkým tělesem se tato planeta zřejmě rozpadla na menší kousky, které od té doby putovaly vesmírem, dokud jeden z nich v minulém století nevstoupil do atmosféry naší planety.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Geologie ve vesmíru

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

3. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly nikdy zkoumány v takovém detailu.

celý článek

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

celý článek

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

8. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

celý článek

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

11. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

celý článek

Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopek

1. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na snímcích Marsu z vesmírné sondy Mars Express s po dvou letech znovu objevil 1 800 kilometrů dlouhý mrak, který zdánlivě vychází ze sopky Arsia Mons. Žádná sopka na Marsu však není aktivní, mrak vzniká jiným než vulkanickým způsobem.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek