Meteorit nalezený v Austrálii obsahoval první známý přírodní výskyt vzácného minerálu
Poblíž australského města Wedderburn byl v roce 1951 nalezen podivný balvan. Šlo o meteorit, který se nepodobal žádnému jinému. Od té doby jej vědci studují a snaží se o podivném kameni zjistit více. A poslední průzkum přinesl překvapení: meteorit obsahuje první známý přírodní výskyt minerálu edscottit.
Meteorit nalezený u města Wedderburn
Vědci už zkoumali Wedderburnský meteorit natolik, že z něj zbývá nedotčená zhruba jen třetina. Během svého bádání našli například zlato nebo železo ale také vzácnější minerály kamacit, schreibersit, taenit a troilit. Nyní k nim přibyl ještě edscottit, který vzniká poměrně běžně při průmyslovém zpracování železa, ale v přírodě ještě nalezen nebyl. Podle vědců mohl minerál vzniknout před dávnými časy v nitru nějaké planety za vysokých teplot a tlaku. Po srážce s nějakým velkým tělesem se tato planeta zřejmě rozpadla na menší kousky, které od té doby putovaly vesmírem, dokud jeden z nich v minulém století nevstoupil do atmosféry naší planety.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Geologie ve vesmíru
Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero
Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.
celý článekČínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu
Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
celý článekPohlednice z Marsu: fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu
Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.
celý článekVědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru
Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly nikdy zkoumány v takovém detailu.
celý článekKrtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu
Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.
celý článekS detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence
Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.
celý článekPovrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený
Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.
celý článek