Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy
Vědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.
Supernova 1987A Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.
Neutronové hvězdy
Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2 - 3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílé trpaslíky a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.
Typy neutronových hvězd
Pulzar Neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace a rotují, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Magnetar Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. Tyto hvězdy rotují ještě rychleji než běžné neutronové hvězdy.
Až teprve výkonná observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) našla v oblaku plynů a prachu shluk s větší hustotou než v jejím okolí. Nachází se navíc v místě, kde vědci neutronovou hvězdu očekávali. Světlo z neutronové hvězdy je nicméně pohlceno okolními částicemi a nelze jej pozorovat přímo. Prachové částice se však díky neutronové hvězdě zahřívají a emitují submilimetrové světlo, které citlivá observatoř ALMA dokáže zachytit.Supernova 1987A
Supernova 1987A byla poprvé pozorována 23. února 1987 a zářila výrazně po několik měsíců. Šlo o supernovu typu II, při které je detekován vodík. Postupně astronomové vystopovali její umístění ve vzdálenosti 160 000 světelných let v sousední galaxii Velký Magellanův Oblak.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Supernovy
Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?
Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.
celý článekDrobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
celý článekBetelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko
Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.
celý článekFOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem
Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.
celý článekV jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda
Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.
celý článekAstronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce
Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.
celý článekPohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent
Astronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.
celý článek