Nejnovější zprávy z kategorie

ALMA

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

28. ledna 2021 Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

3. listopadu 2020 Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly nikdy zkoumány v takovém detailu.

V atmosféře Titanu byly k překvapení vědců detekovány molekuly cyklopropenylidenu

V atmosféře Titanu byly k překvapení vědců detekovány molekuly cyklopropenylidenu

31. října 2020 Vědci s pomocí observatoře ALMA objevili v atmosféře Titanu molekulu, kterou zatím nenašli na žádné jiné planetě nebo měsíci. Jedná se o cyklopropenyliden, který v sobě poutá tři atomy uhlíku a dva atomy vodíku. Podle vědců by mohlo jít o předchůdce komplexnějších sloučenin, které by se v husté atmosféře největšího měsíce planety Saturn mohly vyskytovat.

Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami

Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami

14. října 2020 Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Plyny unikající z galaxií by mohly prozrazovat více o procesech uvnitř

    9. 10. 2020 Astronomům z Japonska se podařilo pomocí observatoře ALMA detekovat molekulární proud vycházející z galaxie NGC 1482. Detekovaný únik materiálu z galaxie označovaný jako galaktický vítr by mohl vědcům prozradit více o vnitřních procesech, které v ní probíhají.

    Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

    8. 9. 2020 Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento

    Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

    19. 8. 2020 Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci

    Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

    26. 5. 2020 Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou

    Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem

    25. 5. 2020 Galaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde

    Mezihvězdná kometa Borisov obsahuje nezvykle velkou koncentraci oxidu uhelnatého

    22. 4. 2020 Pomocí radioteleskopu ALMA vědci zanalyzovali plyny, které unikají z jádra komety 2I/Borisov. Tato kometa přiletěla do sluneční soustavy od jiné hvězdy a je tak pro vědce možností prozkoumat složení jiných hvězdných systémů. Výsledky výzkumu ukazují, že by kometa mohla obsahovat mezi 9 a

    Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy

    13. 12. 2019 Astronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.