Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

publication date28. 1. 2021
tag iconVenuše Atmosféry planet Hledání života ALMA

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Venuše

Venuše Sousední planeta Venuše zachycená v roce 1974 vesmírnou sondou Mariner 10.



Data posbíraná radioteleskopy JCMT a ALMA ukazovala absorpční čáry, které vědci původně interpretovali jako způsobené přítomností fosfanu. Jeho přítomnost ale nebyla snadno vysvětlitelná, na Zemi jej vytváří bakterie nebo průmyslová výroba.

Nová analýza nyní ukazuje, že stejná pozorovaná data by mohla být způsobena také přítomností oxidu siřičitého. Obě látky produkují podobné absorpční čáry v blízkosti frekvence 266,94 GHz. Vědci se původně přiklonili k fosfanu, protože předpokládali nízký podíl oxidu siřičitého. Data z radioteleskopu ALMA ale zřejmě byla zkreslena fenoménem označovaným jako spektrální liniová difuze, která uměle zeslabila jeho signál.

Alternativní interpretace absorpčních linií v atmosféře Venuše poskytuje jednodušší vysvětlení. Vědecká komunita nicméně nadále zkoumá zmíněný signál a hledá jeho nejpravděpodobnější příčiny. Nové informace by měly přinést také nové vědecké mise k sousední planetě, které jsou v následujících letech plánovány:

    
  
  • Mise společnosti Rocket Lab
    • 
  
  • Venera-D
    • 
  
  • Shukrayaan-1
    • 
  
  • průlety sond mířících k Merkuru nebo Slunci
    •
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Související článek

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

        
        Fosfan (PH3) na Zemi produkují mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. V oblacích Venuše byl detekován pomocí spektrální analýzy v datech z James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a observatoře ALMA v Čile.

Odhadované množství (20 molekul na miliardu částic) sice není mnoho, ale pořád je to příliš velká koncentrace na to, aby šla vysvětlit známými nebiologickými procesy. Na druhou stranu bakterie na Zemi jsou schopny produkovat fosfan ve výrazně větším množství. Vědci však sami říkají, že je nutné získat další data, aby bylo možné s jistotou říct, jak se fosfan do atmosféry Venuše dostal. 

Existuje-li na Venuši nějaký život, pravděpodobně se nenachází na jejím povrchu. Panují zde totiž doslova toxické podmínky, ve kterých dlouho nevydrží ani vesmírné sondy. Ke Kromě velmi kyselého prostředí zde panuje vysoký tlak (až 100 atmosfér), a teploty přes 450 °C. Nejdéle na povrchu vydržela fungovat sovětská sonda Venera 13, která se odmlčela po dvou hodinách od přistání.

Za to vysoko v oblacích Venuše by mohly být podmínky pro život příznivější. Zhruba v 50 kilometrech nad povrchem jsou teploty a tlak srovnatelné s prostředím na povrchu naší planety. I když složení atmosféry je i v těchto výškách pořád výrazně toxické, vědci spekulují, že život by mohl existovat právě zde. Šlo by pravděpodobně o extrémofylní bakterie, kterým takové prostředí vyhovuje.

To vše je ale prozatím pouhá spekulace. Stále je možné, že fosfan vzniká nějakým nebiologickým procesem, který zatím neznáme. Prostředí na Venuši se od toho na naší planetě výrazně liší a lišit se budou také chemické procesy, které v něm probíhají.

V blízké budoucnosti je plánováno hned několik vesmírných misí k Venuši, které by mohly vnést do otázky světlo. Jednou z nich je iniciativa majitele společnosti Rocket Lab, který by chtěl na Venuši poslat soukromou sondu. Vlastní mise připravují také Rusko (Venera-D) a Indie (Shukrayaan-1) a na dalších možných konceptech se pracuje v ESA i NASA. 
        Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Venuše
3. srpen 2021
Venuše

Dvě evropské sondy se chystají proletět kolem Venuše jen několik hodin po sobě

Vesmírné sondy Solar Orbiter a BepiColombo míří do vnitřní části sluneční soustavy a pro svoji cestu používají gravitační asistenci Venuše. Sondy 9. a 10. srpna proletí kolem sousední planety pouhých 33 hodin od sebe a téměř se potkají. Unikátní událost poskytuje také příležitost pro vědce - budou moci studovat planetu hned ze tří stran v jednu chvíli, u planety se totiž nachází také japonská sonda Akatsuki.

Přečíst článek
10. červen 2021
Venuše

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

Americká vesmírná agentura plánuje poslat k Venuši dvě vesmírné sondy DAVINCI+ a VERITAS. Novou misi k sousední planetě plánuje také Evropská vesmírná agentura. Půjde o první americké mise dedikované průzkumu Venuše po dlouhých letech, naposledy to byla sonda Magellan, která sousední planetu zkoumala mezi roky 1990 a 1994. Venuši nicméně zkoumala ještě Evropská sonda Venus Express a aktuálně se u planety nachází japonská Akatsuki. Nové informace posílají na Zemi také sondy, které kolem Venuše prolétají na cestě k jiným cílům.

Přečíst článek
4. březen 2021
Venuše

Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše

Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Venuše