Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý
Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.
Venuše Sousední planeta Venuše zachycená v roce 1974 vesmírnou sondou Mariner 10.
Data posbíraná radioteleskopy JCMT a ALMA ukazovala absorpční čáry, které vědci původně interpretovali jako způsobené přítomností fosfanu. Jeho přítomnost ale nebyla snadno vysvětlitelná, na Zemi jej vytváří bakterie nebo průmyslová výroba. Nová analýza nyní ukazuje, že stejná pozorovaná data by mohla být způsobena také přítomností oxidu siřičitého. Obě látky produkují podobné absorpční čáry v blízkosti frekvence 266,94 GHz. Vědci se původně přiklonili k fosfanu, protože předpokládali nízký podíl oxidu siřičitého. Data z radioteleskopu ALMA ale zřejmě byla zkreslena fenoménem označovaným jako spektrální liniová difuze, která uměle zeslabila jeho signál. Alternativní interpretace absorpčních linií v atmosféře Venuše poskytuje jednodušší vysvětlení. Vědecká komunita nicméně nadále zkoumá zmíněný signál a hledá jeho nejpravděpodobnější příčiny. Nové informace by měly přinést také nové vědecké mise k sousední planetě, které jsou v následujících letech plánovány:
- Mise společnosti Rocket Lab
- Venera-D
- Shukrayaan-1
- průlety sond mířících k Merkuru nebo Slunci
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Venuše
Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše
Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.
celý článekVesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci
Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.
Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši
Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.
celý článekNová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství
Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.
Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše
Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.
celý článekSpolečnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši
Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.
celý článekVědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány
V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.
celý článek