Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

04. 12. 2022 (první publikace 9. 1. 2021)
Když v září 2020 vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.
Aktuálně
04.12. 2022 | Pokud na Venuši existuje fosfan, není ho mnoho. Takové jsou závěry další studie vedené M. Cordinerem. |
Data posbíraná radioteleskopy JCMT a ALMA ukazovala absorpční čáry, které vědci původně interpretovali jako způsobené přítomností fosfanu. Jeho přítomnost ale nebyla snadno vysvětlitelná, na Zemi jej vytváří bakterie nebo průmyslová výroba.
Nová analýza nyní ukazuje, že stejná pozorovaná data by mohla být způsobena také přítomností oxidu siřičitého. Obě látky produkují podobné absorpční čáry v blízkosti frekvence 266,94 GHz. Vědci se původně přiklonili k fosfanu, protože předpokládali nízký podíl oxidu siřičitého. Data z radioteleskopu ALMA ale zřejmě byla zkreslena fenoménem označovaným jako spektrální liniová difuze, která uměle zeslabila jeho signál.
Alternativní interpretace absorpčních linií v atmosféře Venuše poskytuje jednodušší vysvětlení. Vědecká komunita nicméně nadále zkoumá zmíněný signál a hledá jeho nejpravděpodobnější příčiny. Nové informace by měly přinést také nové vědecké mise k sousední planetě a také průlety jiných sond, které Venuši využívají pro gravitační asistenci.
Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie
14. 9. 2020 Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.
Fosfan (PH3) na Zemi produkují mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. V oblacích Venuše byl detekován pomocí spektrální analýzy v datech z James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a observatoře ALMA v Čile.
Odhadované množství (20 molekul na miliardu částic) sice není mnoho, ale pořád je to příliš velká koncentrace na to, aby šla vysvětlit známými nebiologickými procesy. Na druhou stranu bakterie na Zemi jsou schopny produkovat fosfan ve výrazně větším množství. Vědci však sami říkají, že je nutné získat další data, aby bylo možné s jistotou říct, jak se fosfan do atmosféry Venuše dostal.
Existuje-li na Venuši nějaký život, pravděpodobně se nenachází na jejím povrchu. Panují zde totiž doslova toxické podmínky, ve kterých dlouho nevydrží ani vesmírné sondy. Ke Kromě velmi kyselého prostředí zde panuje vysoký tlak (až 100 atmosfér), a teploty přes 450 °C. Nejdéle na povrchu vydržela fungovat sovětská sonda Venera 13, která se odmlčela po dvou hodinách od přistání.
Za to vysoko v oblacích Venuše by mohly být podmínky pro život příznivější. Zhruba v 50 kilometrech nad povrchem jsou teploty a tlak srovnatelné s prostředím na povrchu naší planety. I když složení atmosféry je i v těchto výškách pořád výrazně toxické, vědci spekulují, že život by mohl existovat právě zde. Šlo by pravděpodobně o extrémofylní bakterie, kterým takové prostředí vyhovuje.
To vše je ale prozatím pouhá spekulace. Stále je možné, že fosfan vzniká nějakým nebiologickým procesem, který zatím neznáme. Prostředí na Venuši se od toho na naší planetě výrazně liší a lišit se budou také chemické procesy, které v něm probíhají.
V blízké budoucnosti je plánováno hned několik vesmírných misí k Venuši, které by mohly vnést do otázky světlo. Jednou z nich je iniciativa majitele společnosti Rocket Lab, který by chtěl na Venuši poslat soukromou sondu. Vlastní mise připravují také Rusko (Venera-D) a Indie (Shukrayaan-1) a na dalších možných konceptech se pracuje v ESA i NASA.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích