Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 09. 2020

Venuše Hledání života Atmosféry planet

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

Venuše

Sousední planeta Venuše zachycená v roce 1974 vesmírnou sondou Mariner 10.

Image credit: NASA/JPL-Caltech

Fosfan (PH3) na Zemi produkují mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. V oblacích Venuše byl detekován pomocí spektrální analýzy v datech z James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a observatoře ALMA v Čile.

Odhadované množství (20 molekul na miliardu částic) sice není mnoho, ale pořád je to příliš velká koncentrace na to, aby šla vysvětlit známými nebiologickými procesy. Na druhou stranu bakterie na Zemi jsou schopny produkovat fosfan ve výrazně větším množství. Vědci však sami říkají, že je nutné získat další data, aby bylo možné s jistotou říct, jak se fosfan do atmosféry Venuše dostal. 

Existuje-li na Venuši nějaký život, pravděpodobně se nenachází na jejím povrchu. Panují zde totiž doslova toxické podmínky, ve kterých dlouho nevydrží ani vesmírné sondy. Ke Kromě velmi kyselého prostředí zde panuje vysoký tlak (až 100 atmosfér), a teploty přes 450 °C. Nejdéle na povrchu vydržela fungovat sovětská sonda Venera 13, která se odmlčela po dvou hodinách od přistání.

Za to vysoko v oblacích Venuše by mohly být podmínky pro život příznivější. Zhruba v 50 kilometrech nad povrchem jsou teploty a tlak srovnatelné s prostředím na povrchu naší planety. I když složení atmosféry je i v těchto výškách pořád výrazně toxické, vědci spekulují, že život by mohl existovat právě zde. Šlo by pravděpodobně o extrémofylní bakterie, kterým takové prostředí vyhovuje.

To vše je ale prozatím pouhá spekulace. Stále je možné, že fosfan vzniká nějakým nebiologickým procesem, který zatím neznáme. Prostředí na Venuši se od toho na naší planetě výrazně liší a lišit se budou také chemické procesy, které v něm probíhají.

V blízké budoucnosti je plánováno hned několik vesmírných misí k Venuši, které by mohly vnést do otázky světlo. Jednou z nich je iniciativa majitele společnosti Rocket Lab, který by chtěl na Venuši poslat soukromou sondu. Vlastní mise připravují také Rusko (Venera-D) a Indie (Shukrayaan-1) a na dalších možných konceptech se pracuje v ESA i NASA.