Vesmírný teleskop TESS zachytil krátkodobou erupci plynů na kometě 46P/Wirtanen

Za pomoci dat z teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) mohli astronomové pozorovat zvýšenou produkci prachu, ledu a plynů z komety 46P/Wirtanen, která se koncem roku 2018 přiblížila Slunci. Jde o nejdetailnější pozorování tohoto úkazu, který navíc doposud nebyl pozorován od začátku.

Kometa 46P/Wirtanen

Kometa 46P/Wirtanen Erupce zachycená teleskopem TESS na kometě 46P/Wirtanen 26. září 2018.



Když se kometa na své oběžné dráze přiblíží Slunci, dochází k jejímu zahřívání a sublimaci vody a dalších sloučenin do jejího okolí. Tyto plyny spolu s prachem vytváří typický ocas komety někdy pozorovatelný na velké vzdálenosti po celé měsíce. 

Komety ale někdy zažívají také krátkodobé erupce trvající jen několik dní. Vědci zatím neví, co je způsobuje, hlavně proto, že neměli dostatek možností je pozorovat. Data pořízená teleskopem TESS jsou unikátní tím, že zachycují erupci od začátku až do konce.

Zatím není zřejmé, co tyto erupce může způsobovat, vědci předpokládají, že by měly souviset s podmínkami na povrchu komety. Spouštěčem erupcí by mohlo být například zahřátí kapsy s množstvím ledu a jeho rychlou sublimací.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Komety

Sonda Solar Orbiter proletěla zbytky ocasu komety ATLAS, detekovala u něj magnetické pole

Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.

celý článek

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

celý článek

Dvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet

Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.

celý článek

Kometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu

Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek