Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíru
V prosinci 1999 vyletěl na oběžnou dráhu na raketě Ariane 5 vesmírný teleskop XMM-Newton na svou původně dvouletou vědeckou misi. Zemi nyní obíhá už 20 let a očekává se, že jeho mise bude dál prodloužena do roku 2022.
XMM-Newton Vesmírný teleskop XMM-Newton, který pozoruje vesmír v rentgenovém spektru.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie XMM-Newton
Velmi malá hvězda vyprodukovala nezvykle silný rentgenový záblesk
Vesmírný teleskop XMM-Newton detekoval obří rentgenový záblesk u hvězdy J0331-27. Přestože se jedná o drobného trpaslíka typu L, záblesk byl 10x silnější než jaké byly kdy detekovány u Slunce. Podobné chování vědci u tak malých hvězd nepředpokládali. Jde o první takovou detekci v rentgenovém spektru od hvězdy tohoto typu.
Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků
Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.
Do supermasivní černé díry ve vzdálené galaxii padá hmota extrémní rychlostí
Tým britských astronomů oznámil první detekci hmoty konzumované černou dírou vysokou rychlostí. Podle jejich měření padá hmota do supermasivní černé díry v centru vzdálené galaxie rychlostí dosahující 30 % rychlosti světla. Tým vedený profesorem Kenem Poundsem z University of Leicester využil data z vesmírného teleskopu XMM-Newton a výsledky jejich práce jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Data z teleskopu NuSTAR naznačují, že hvězda Eta Carinae produkuje kosmické záření
Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.
Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru
Vesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.
Podivný pár hvězd: červený obr krmí materiálem malou neutronovou hvězdu
V srpnu loňského roku zachytila evropská observatoř Integral záblesk rentgenového záření přicházející z blízkosti centra Mléčné dráhy. Následná pozorování objevila malou neutronovou hvězdu IGR J17329-2731, která pravděpodobně právě pohltila materiál z druhé hvězdy, která s ní tvoří binární pár. Druhá hvězda se nachází ve fázi červeného obra, kdy dochází k nafukování hvězdy a odhazování materiálu z horních vrstev do okolí. Právě tento materiál byl pohlcen blízkou neutronovou hvězdou a vyvolal rentgenový záblesk.
Z masivní hvězdy Rho Ophiuchi A vychází rentgenové záblesky, i když by měla být stabilní
Masivní hvězdy by neměly vytvářet intenzivní rentgenové erupce, alespoň doposud nebyly pozorovány u hvězd nad 8 hmotností Slunce. Přesně takovou hvězdu se ale podařilo najít v oblaku Rho Ophiuchi ve vzdálenosti 350 světelných let. Vědci zatím přesně neví, jaké procesy se ukrývají za rentgenovými záblesky z takto masivní hvězdy. Zjistili však, že má nezvykle silné magnetické pole.