Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

Vesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

Hvězda Geminga, gama záření

Hvězda Geminga, gama záření



Neutronové hvězdy

Neutronové hvězdy jsou malé hvězdné objekty dosahující průměru do zhruba 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Vznikají na konci života hvězd hlavní posloupnosti, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 Slunci (z menších objektů vznikají bílí trpaslíci a z větších černé díry). Hmotnost neutronové hvězdy se pohybuje mezi 1,4 - 2,1 hmotnostmi Slunce. Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.

Typy neutronových hvězd

Pulzar Rotující neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace vycházející z jejich pólů, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Rentgenový pulzar Některé neutronové hvězdy vydávají rentgenové záření. Jedná se zpravidla o binární systémy, kde neutronová svou gravitací vysává materiál ze svého souseda. Tento materiál vytváří akreční disk kolem neutronové hvězdy. Čím blíž, tím rychleji rotuje a více se zahřívá, a to až do extrémních teplot, kdy dochází k emisi rentgenového záření. Milisekundový pulzar Neutronové hvězdy, které se kolem svojí osy otočí za kratší dobu, než je 10 milisekund jsou označovány jako milisekundové. Vědci předpokládají, že se jedná o hodně staré neutronové hvězdy, které se v průběhu svojí existence zrychlily svou rotaci. Pravděpodobnou příčinou zrychlení je pohlcování rychle rotujícího materiálu z disku kolem hvězdy. Magnetar Magnetar je neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. I tyto hvězdy rotují vysokou rychlostí.
Hvězda Geminga byla objevena už v roce 1972 ve vzdálenosti zhruba 800 světelných let. Dlouhá léta se z tohoto zdroje astronomům nedařilo detekovat jiné než gama záření. Až v roce 1991 zachytil německý teleskop ROSAT pulzy rentgenového záření s periodou 4,2 za sekundu a bylo zřejmé, že se jedná o neutronovou hvězdu. 

Pulzary jako Geminga kolem sebe mají přirozeně oblaka elektronů a jejich antihmotových ekvivalentů pozitronů. Ty jsou pomocí silného magnetického pole neutronové hvězdy urychleny a dostávají se do okolního vesmíru jako součást kosmického záření. Jenže vzhledem k tomu, že mají elektrický náboj, jsou ve vesmíru ovlivňovány různými magnetickými poli a není tak snadné zjistit, odkud přichází.

V posledních letech bylo na oběžné dráze Země detekováno větší než očekávané množství pozitronů. To by mohlo pocházet právě z blízkých neutronových hvězd jako je Geminga.

Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Neutronové hvězdy
tag icon
Další články z kategorie
Neutronové hvězdy