Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit
14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.
Gravitační vlny
Gravitační vlny jsou nerovnosti v časoprostoru způsobené interakcí extrémně hmotných těles jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Při srážce těchto objektů dochází k deformaci časoprostoru, která se šíří vesmírem a je detekovatelná extrémně citlivými přístroji na Zemi. Díky tomuto efektu mohou vědci zkoumat vzdálené černé díry i bez detekce elektromagnetické radiace (světlo, rádiové vlny, rentgen,...).
- První detekce gravitačních vln: 14. září 2015 (publikováno v únoru 2016)
- Počet detekcí: 15 potvrzených do srpna 2019 (a k tomu desítky dalších detekcí s menší mírou jistoty)
- Detektory: LIGO, VIRGO
Gravitační vlny generované při kolizích černých děr a neutronových hvězd trvají déle - u neutronových hvězd to je kolem půl minuty, u černých děr potom několik sekund. Detekované události mívají také formu několika po sobě jdoucích vln, které sílí s postupným přibližováním kolidujících objektů. Nově detekovaná vlna S200114f však k Zemi dorazila jako jediná událost a trvala pouhých 14 milisekund. Mohlo by se zdát, že by mohlo jít o chybu na detektoru, gravitační vlna se však objevila v detektorech v USA (LIGO) i Itálii (Virgo). Odlišnosti vlny S200114f by mohly být způsobeny například tím, že vznikla v jednorázové a krátké události - jako je třeba supernova. Vědci sice při supernovách předpokládají odlišný průběh gravitačních vln, zatím však nikdo takto vzniklé vlny nepozoroval, jde tak pořád jen o předpoklad. Podle další teorie by mohlo jít o výsledek kolize dvou středně velkých černých děr, ani ty však zatím nikdo ještě nepozoroval. U černých děr střední velikosti by vědci předpokládali kratší signál, než u menší černých děr hvězdné velikosti, jejichž kolize doposud detektory gravitačních vln dokázaly zachytit. Ať už gravitační vlnu S200114f způsobilo cokoliv, její odlišnost vědce hodně zaujala. Probíhají proto nyní pokusy zachytit tuto událost i jinými cestami než pomocí gravitačních vln. Doposud se však v místě, odkud vlna přišla, nepodařilo pozorovat ani světlo, ani neutrina - dvě další možnosti tzv. multikanálové astronomie.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Gravitační vlny
Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr
Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.
celý článekStřed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce
Sluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.
Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí
Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.
celý článekGravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry
Jedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.
celý článekVědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry
Astronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.
celý článekDetektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd
Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.
celý článekBěhem dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů
Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.
celý článek