V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

Vesmírný teleskop Kepler

Vesmírný teleskop Kepler vesmírná observatoř NASA fungující mezi roky 2009 a 2018, jejímž úkolem bylo hledání exoplanet. Neustálým pozorováním zářivosti vybraných hvězd v souhvězdí Labutě hledal teleskop odchylky, které by mohly indikovat pohasnutí hvězdy v důsledku přechodu planety mezi teleskopem a vzdálenou hvězdou.



Pozorovaná hvězda má dvě složky: malého bílého trpaslíka, kolem kterého obíhá velmi blízko trpaslík hnědý. Bílý trpaslík je velmi hustý zbytek hvězdného jádra o velikosti Země, s hmotností celého Slunce. Hnědý trpaslík je objekt na pomezí planety a hvězdy. Systémy s bílým trpaslíkem a blízkou druhou hvězdou mají označení trpasličí nova (dwarf nova) a je jich známo kolem stovky.

Hnědý trpaslík v tomto systému se od svojí hvězdy nachází zhruba stejně daleko jako Měsíc od Země a oběhne ji jednou za 83 minut. To je velmi blízko a gravitace hvězdy tak snadno narušuje soudržnost hnědého trpaslíka a vysává z něj materiál. Tento materiál potom krouží kolem hvězdy v akrečním disku.

Právě dopad materiálu z akrečního disku na hvězdu zřejmě stál za intenzivním zábleskem detekovaným teleskopem. Materiál rotující v disku dosáhl rezonance s obíhajícím hnědým trpaslíkem, což způsobilo nestabilitu a zahřívání disku. Pozorování naznačují, že teplota v disku narostla z 2 700-5 300 °C na 9 700-11 700 °C.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

První hnědý trpaslík objevený pomocí radioteleskopu

11. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí radioteleskopu LOFAR se astronomům podařilo identifikovat doposud neznámý hnědý trpaslík. Jde o první případ, kdy byl tento objekt na pomezí hvězdy a planety objeven pomocí radiových vln. Studie popisující tento objev vyšla ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka

16. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019

Teleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Nová pozorování potvrzují, že Scholzova hvězda obsahuje masivní hnědý trpaslík typu T

28. 8. 2019

Hvězda s označením WISE J0720−0846, lépe známá jako Scholzova hvězda, proletěla před 80 tisíci lety v těsné blízkosti sluneční soustavy. Jde o dvojhvězdu tvořenou malým červeným trpaslíkem a ještě menším hnědým trpaslíkem. Nová pozorování potvrdila, že hnědý trpaslík je spektrálního typu T a odhadují jeho hmotnost na zhruba 66 hmotností planety Jupiter.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019

Mezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek