Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry
Astronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.
Hawkingovo záření má podle britského astrofyzika Stephena Hawkinga vznikat v blízkosti horizontu události černé díry. Páry částice-antičástice, které v této oblasti vznikají, jsou horizontem události rozdělené, a ta částice, která se nachází vně černé díry, způsobuje úbytek hmotnosti černé díry. První známá kolize neutronových hvězd nese označení GW170817 a byla jako první detekována prostřednictvím gravitačních vln i elektromagnetické radiace. V záznamu gravitačních vln z této události se vědcům nyní podařilo nalézt obdobu ozvěn, které podle nich mohly vzniknout v důsledku existence tzv. kvantového chmýří (quantum fuzz). To by mělo vznikat v okolí černé díry, v případě, že by z ní unikala hawkingova radiace (hawkingovo záření). Ne všichni vědci, ale souhlasí se závěry tohoto výzkumu. Už dříve se totiž pokoušeli najít evidenci ozvěn v gravitačních vlnách od černých děr a bez výsledku. Tedy alespoň ne statisticky významného výsledku. Je pravděpodobné, že naše existující technologie prostě ještě není dostatečně citlivá, aby podobný efekt dokázala zachytit. To přiznávají i autoři nové studie.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekAstronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly
Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.
celý článekObjev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
celý článekLetos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy
Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.
celý článekSupermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu
Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.
celý článek