Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků
Astronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.
Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.
Bílý trpaslík
Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.
Hvězda s označením WDJ0551+4135 se nachází asi 150 světelných let daleko a má 1,14 hmotností Slunce. Byla jednou z několika masivních bílých trpaslíků identifikovaných v data setu z mise Gaia, na které se soustředil vědecký tým vedený Markem Hollandsem. U vybraných hvězd následně vědci provedli spektrální analýzu jejich světla pomocí teleskopu Herschel na Kanárských ostrovech. Analýza ukázala, že WDJ0551+4135 obsahuje nezvykle velké množství uhlíku v kombinaci s vodíkem. U bílých trpaslíků je běžně nacházen vodík, někdy v kombinaci s heliem, případně helium s uhlíkem. Nalezená kombinace však byla něco zcela nového. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení pozorovaných vlastností se tak podle Hollandse jeví kolize dvou bílých trpaslíků. Jde o jednu z mála takových hvězd a zároveň o první, kde byla kolize rozpoznána podle složení.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci
Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít
Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.
Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík
Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.
Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce
Astronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.
V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka
Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.
Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy
Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.
Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem
Švédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.
První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru
Vědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.