Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

Supernova SNR 0519

Supernova SNR 0519 Objekt označený jako SNR 0519 (SNR B0519-69.0) je pozůstatek exploze supernovy, vzdálený 150 000 světelných let. Snímek pořízený vesmírným teleskopem Hubble ukazuje oblaka hmoty, která byla vymrštěna do vesmíru umírající hvězdou o 600 let dříve.



Supernova s označením SN2016aps byla poprvé pozorována už v únoru 2016, nachází se v galaxii ve vzdálenosti 4,5 miliard světelných let. Nejjasnější byla zhruba měsíc před svým objevením teleskopem PanSTARRS a od té doby se místo exploze postupně uklidňuje. Vědci oblast do dneška kontinuálně pozorují, aby zjistili více o tom, jak supernova vznikla. Na základě těchto pozorování byla publikována nová studie v magazínu Nature Astronomy.

Celková kinetická energie této supernovy je srovnatelná s předchozím rekordmanem supernovou SN1998bw z roku 1998. Supernova SN2016aps však svého předchůdce více než 40x převyšuje svou maximální zářivostí.

SN2016aps se od ostatních supernov liší hned několika způsoby. Podíl elektromagnetické radiace na celkové energii z ní až 5x převyšuje podíl pozorovaný u běžných supernov. Oproti jiným velkým supernovám měla SN2016aps také výrazně větší podíl vodíku.

Aby bylo dosaženo pozorované zářivosti, vědci usuzují, že materiál ze samotné exploze supernovy se musel srazit s plyny, které hvězda před tím odhodila do svého okolí. Zároveň hvězda, ze které supernova vznikla, musela být skutečně masivní, vědci odhadují, že při svém zrodu mohla mít až stonásobek hmotnosti Slunce.

Velký podíl vodíku detekovaný spektroskopickou analýzou světla supernovy potom mohl být způsoben spojením dvou méně masivních hvězd v dávné historii hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.