Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

15. 4. 2020

Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

Supernova SNR 0519

Supernova SNR 0519 Objekt označený jako SNR 0519 (SNR B0519-69.0) je pozůstatek exploze supernovy, vzdálený 150 000 světelných let. Snímek pořízený vesmírným teleskopem Hubble ukazuje oblaka hmoty, která byla vymrštěna do vesmíru umírající hvězdou o 600 let dříve.



Supernova s označením SN2016aps byla poprvé pozorována už v únoru 2016, nachází se v galaxii ve vzdálenosti 4,5 miliard světelných let. Nejjasnější byla zhruba měsíc před svým objevením teleskopem PanSTARRS a od té doby se místo exploze postupně uklidňuje. Vědci oblast do dneška kontinuálně pozorují, aby zjistili více o tom, jak supernova vznikla. Na základě těchto pozorování byla publikována nová studie v magazínu Nature Astronomy.

Celková kinetická energie této supernovy je srovnatelná s předchozím rekordmanem supernovou SN1998bw z roku 1998. Supernova SN2016aps však svého předchůdce více než 40x převyšuje svou maximální zářivostí.

SN2016aps se od ostatních supernov liší hned několika způsoby. Podíl elektromagnetické radiace na celkové energii z ní až 5x převyšuje podíl pozorovaný u běžných supernov. Oproti jiným velkým supernovám měla SN2016aps také výrazně větší podíl vodíku.

Aby bylo dosaženo pozorované zářivosti, vědci usuzují, že materiál ze samotné exploze supernovy se musel srazit s plyny, které hvězda před tím odhodila do svého okolí. Zároveň hvězda, ze které supernova vznikla, musela být skutečně masivní, vědci odhadují, že při svém zrodu mohla mít až stonásobek hmotnosti Slunce.

Velký podíl vodíku detekovaný spektroskopickou analýzou světla supernovy potom mohl být způsoben spojením dvou méně masivních hvězd v dávné historii hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

9. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

19. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

celý článek

Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

4. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

celý článek

FOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem

5. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.

celý článek