Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí
Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.
Černé díry, dvojice ilustrace dvou černých děr v jádru galaxie OJ 287.
Pozorované černé díry se nachází v jádru galaxie OJ 287. Jedna z děr má hmotnost 18 miliard Sluncí a jde o jednu z největších známých černých děr. Její partner má (pouhých) 150 milionů hmotností Slunce a svého většího partnera oběhne jednou za 12 let. Tento vesmírný tanec mohou astronomové pozorovat díky disku materiálu, který rotuje kolem větší z černých děr. Menší černá díra totiž při průletu tímto diskem zvýší svou zářivost až na čtyřnásobek. V roce 2010 vědci vytvořili model, který mapoval oběžnou dráhu menší z černých kolem kolem té větší. Pomocí tohoto modelu se jim podařilo předpovědět příští záblesk vyvolaný průletem černé díry akrečním diskem, který nastal v roce 2015 s přesností na 3 týdny. V roce 2018 byl tento model zpřesněn na pouhé 4 hodiny, který předpověděl záblesk v červenci 2019. A právě s informacemi z této události vyšla nová studie v magazínu Astrophysical Journal Letters. Model kromě gravitace obou těles pracuje také s gravitačními vlnami, které jsou při vzájemné interakci černých děr produkovány a jejich pohyb ovlivňují. K potvrzení posledního modelu byl využit vesmírný teleskop Spitzer, který měl galaxii OJ 287 jako jediný ve svém zorném poli. Galaxie se totiž v červenci nachází z pohledu ze Země z Sluncem.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekAstronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly
Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.
celý článekObjev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
celý článekLetos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy
Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.
celý článekSupermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu
Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.
celý článek