Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

Jupiter, atmosféra v infračervené

Jupiter, atmosféra v infračervené Světlá barva na snímku reprezentuje teplejší vrstvy blíže jádru planety, které jsou na některých místech stíněny těžkými mraky ve vyšších vrstvách atmosféry.



Díky spolupráci těchto tří instrumentů vědci například potvrdili, že tmavé tečky ve Velké rudé skvrně jsou ve skutečnosti díry v oblacích odhalující teplejší spodní vrstvy atmosféry. Dosavadní optická pozorování sice dokázala objekty v obří bouři detekovat, nebylo však zřejmé, zda nejde pouze o tmavější mraky. To ukázala až detailní pozorování v infračerveném spektru, která jsou citlivá na teplo.

Vědci dále podrobněji prozkoumali bouřkové systémy v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Zjistili, že blesky, které detekuje sonda Juno pomocí rádiových signálů z oběžné dráhy, vznikají v systému mraků sahajících hluboko do atmosféry. Jedná se o vysoké mraky sahající až 80 kilometrů do hloubky generující konvektivní sloupy, které vynášejí vlhký vzduch nahoru. 

Kromě těchto vysokých mraků se v bouřkách na Jupiteru vyskytují také hluboké mraky obsahující vodu a sem tam se objeví také jasná obloha, která umožňuje nahlédnout hlouběji do atmosféry planety.

Posbíraná data poslouží pro další vědecké studie, které pomohou vnést světlo do chování atmosféry největší planety sluneční soustavy. Díky detekci vodních mraků nyní budou vědci moci například lépe odhadnout množství vody v atmosféře. 

Mraky v atmosféře Jupitera
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku

12. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.

celý článek

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

28. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.

celý článek

Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje

19. 3. 2020

Tým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.

celý článek

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019

Vědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek