Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera
Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.
Jupiter, atmosféra v infračervené Světlá barva na snímku reprezentuje teplejší vrstvy blíže jádru planety, které jsou na některých místech stíněny těžkými mraky ve vyšších vrstvách atmosféry.
Díky spolupráci těchto tří instrumentů vědci například potvrdili, že tmavé tečky ve Velké rudé skvrně jsou ve skutečnosti díry v oblacích odhalující teplejší spodní vrstvy atmosféry. Dosavadní optická pozorování sice dokázala objekty v obří bouři detekovat, nebylo však zřejmé, zda nejde pouze o tmavější mraky. To ukázala až detailní pozorování v infračerveném spektru, která jsou citlivá na teplo. Vědci dále podrobněji prozkoumali bouřkové systémy v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Zjistili, že blesky, které detekuje sonda Juno pomocí rádiových signálů z oběžné dráhy, vznikají v systému mraků sahajících hluboko do atmosféry. Jedná se o vysoké mraky sahající až 80 kilometrů do hloubky generující konvektivní sloupy, které vynášejí vlhký vzduch nahoru. Kromě těchto vysokých mraků se v bouřkách na Jupiteru vyskytují také hluboké mraky obsahující vodu a sem tam se objeví také jasná obloha, která umožňuje nahlédnout hlouběji do atmosféry planety. Posbíraná data poslouží pro další vědecké studie, které pomohou vnést světlo do chování atmosféry největší planety sluneční soustavy. Díky detekci vodních mraků nyní budou vědci moci například lépe odhadnout množství vody v atmosféře.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Jupiter
Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.
Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku
Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.
V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě
Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.
Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje
Tým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.
Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec
Vědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.
V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu
Vědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.
Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa
Analýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.
