Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

Jupiter, atmosféra v infračervené

Jupiter, atmosféra v infračervené Světlá barva na snímku reprezentuje teplejší vrstvy blíže jádru planety, které jsou na některých místech stíněny těžkými mraky ve vyšších vrstvách atmosféry.



Díky spolupráci těchto tří instrumentů vědci například potvrdili, že tmavé tečky ve Velké rudé skvrně jsou ve skutečnosti díry v oblacích odhalující teplejší spodní vrstvy atmosféry. Dosavadní optická pozorování sice dokázala objekty v obří bouři detekovat, nebylo však zřejmé, zda nejde pouze o tmavější mraky. To ukázala až detailní pozorování v infračerveném spektru, která jsou citlivá na teplo.

Vědci dále podrobněji prozkoumali bouřkové systémy v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Zjistili, že blesky, které detekuje sonda Juno pomocí rádiových signálů z oběžné dráhy, vznikají v systému mraků sahajících hluboko do atmosféry. Jedná se o vysoké mraky sahající až 80 kilometrů do hloubky generující konvektivní sloupy, které vynášejí vlhký vzduch nahoru. 

Kromě těchto vysokých mraků se v bouřkách na Jupiteru vyskytují také hluboké mraky obsahující vodu a sem tam se objeví také jasná obloha, která umožňuje nahlédnout hlouběji do atmosféry planety.

Posbíraná data poslouží pro další vědecké studie, které pomohou vnést světlo do chování atmosféry největší planety sluneční soustavy. Díky detekci vodních mraků nyní budou vědci moci například lépe odhadnout množství vody v atmosféře. 

Mraky v atmosféře Jupitera
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

celý článek

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

30. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

celý článek

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

24. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.

celý článek

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.