Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

Parazit Henneguya salminicola

Parazit Henneguya salminicola



Na Zemi sice existují jednobuněčné organismy, které místo kyslíku při dýchání využívají jiné prvky, všechna mnohobuněčná zvířata však kyslík dýchají. Tuto schopnost si živé organismy osvojily před 1,45 miliardami let a využívají k tomu mitochondrií ve svých buňkách. 

Henneguya salminicola je parazitický organismus, který žije v tělech lososů. Vznikl z medúzám podobných živočichů, kteří žili volně ve vodě. Postupem času se však při svém vývoji specializoval na život v těle ryb a zbavil se nepotřebných ústrojí a genů, čímž výrazně zjednodušil stavbu svého těla. Podle vědců se tento organismus zcela zbavil mitochondriální DNA a dýchání nahradil jiným mechanismem.

Tento objev ukazuje na rozmanitost života a vědci jistě budou hledat další podobné organismy, aby zjistili jak jejich těla fungují. A právě dokonalé chápání života na naší planetě usnadní hledání života na jiných místech ve vesmíru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let

31. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.

celý článek

První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

celý článek

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek