Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020

Významné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Lidé začali rýži kultivovat před 9 tisíci lety, ale do doby před 4 200 lety bylo její pěstování omezené téměř výhradně na Čínu. Po změně klimatu se adaptovaná tropická rýže začala pěstovat více na jihu a zároveň se objevily nové odrůdy v severních oblastech.

Ke svému výzkumu vědci analyzovali genom 1 400 odrůd rýže a využili také data z archeologie, geografie a historických dat. Výsledky bádání byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Plants.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurůNejvětší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety

2. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planetyOběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.

celý článek

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňůVědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetka

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetkaVe zhruba 100x větší vzdálenosti, než obíhá Měsíc Zemi, proletěla ve čtvrtek planetka 2020 QU6. Šlo tedy o bezpečný průlet a Zemi ani družicím na oběžné dráze nic nehrozilo. Objev se podařil amatérskému astronomovi Leonardu Amaralovi z Brazílie. Pozorování ze Země ukázala, že planetka má na šířku zhruba 1 kilometr.

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek