Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.
Sagittarius A*, z teleskopu MeerKAT Snímek jádra Mléčné dráhy pořízený radioteleskopem MeerKAT, který zachycuje oblast, která má na šířku asi 1000 světelných let. Čím světlejší barva, tím intenzivnější rádiové emise. Nejintenzivnější záření vychází ze středu obrázku, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*.
Zdroje blikání mají periodu asi 30 minut, což odpovídá rychlosti rotace vnitřní hrany akrečního disku. Tato oblast se nachází ve vzdálenosti asi 0,2 AU od horizontu události supermasivní černé díry Sagittaruis A*. V pozorováních observatoří ALMA se nicméně objevuje ještě další perioda s asi hodinovým trváním. Jde o poměrně malé fluktuace v záření, které od akrečního disku přichází. Takto drobné výkyvy bylo možné zachytit pouze díky výkonu observatoře ALMA. Tyto emise mohou souviset s nějakým exotickým fenoménem, který se vyskytuje u supermasivní černé díry při vysokých rychlostech, kterých materiál u vnitřní hrany disku dosahuje. Nově detekované záblesky doplňují už známé a výrazně silnější, které jsou způsobeny materiálem, který se příliš přiblíží černé díře. Variace v milimetrovém záření mohou vědcům poskytnout cenné informace o chování materiálu v bezprostředním okolí jádra naší galaxie, těsně před tím, než jej černá díra pohltí na dobro.
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekAstronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.
celý článekČerné díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.
celý článekV jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
celý článekV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).
celý článekV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.
celý článekMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.
celý článekSagittarius A*, z teleskopu MeerKAT
Snímek jádra Mléčné dráhy pořízený radioteleskopem MeerKAT, který zachycuje oblast, která má na šířku asi 1000 světelných let. Čím světlejší barva, tím intenzivnější rádiové emise. Nejintenzivnější záření vychází ze středu obrázku, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*.
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V...
Vesmírná sonda New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem trpasličí planety Pluto, pokračuje dál na své cestě k hranici sluneční soustavy. Jako teprve pátá sonda překročila 17. dubna hranici 50 AU od Slunce a nachází se tedy 50x dál od naší hvězdy, než planeta Země. New...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....