Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr
Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.
Galaxie ARP 220 Galaxie vzdálená 250 milionů světelných let s vysokou mírou vzniku nových hvězd a podle nových zjištění také s vysokou mírou vzniku supernov.
Galaxie s aktivním jádrem má ve svém středu supermasivní černou díru, která konzumuje materiál ze svého okolí. Produkuje přitom obří množství radiace, která je pozorovatelná na vzdálenosti miliard světelných let. Jakmile ve středu galaxie dojde hmota, černá díra se uklidní a rádiové emise ustanou. Nově pozorovaný objekt dostal označení J1615+5452 a má zhruba 300 tisíc světelných let napříč.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd
Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.
Plyny unikající z galaxií by mohly prozrazovat více o procesech uvnitř
Astronomům z Japonska se podařilo pomocí observatoře ALMA detekovat molekulární proud vycházející z galaxie NGC 1482. Detekovaný únik materiálu z galaxie označovaný jako galaktický vítr by mohl vědcům prozradit více o vnitřních procesech, které v ní probíhají.
Rychle rotující hvězdy v centru Mléčné dráhy by mohly pocházet z okraje galaxie
Podle vědecké studie, která vyšla v magazínu The Astrophysical Journal Letters, se v jdáru naší galaxie nachází skupina hvězd, které se liší od ostatních ve svém okolí. Tyto hvězdy zřejmě vznikly jinde v Mléčné dráze a do jejího středu se dostaly až po svém zrodu.
V galaxii M51 byl objeven první kandidát na planetu mimo Mléčnou dráhou
Ve sluneční soustavě máme 8 planet. V posledních dvou dekádách k nim astronomové objevili několik tisícovek exoplanet v Mléčné dráze. Nyní se vědcům podařilo objevit prvního kandidáta na extragalaktickou planetu, tedy planetu obíhající hvězdu mimo naši galaxii. Jedná se o objekt v binárním systému v galaxii M51 (Vírová galaxie, Whirlpool) ve vzdálenosti 23 milionů světelných let.
Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru
Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.
Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie
Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.
Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze
Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.