Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

19. 12. 2020

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy



Kinmanova trpasličí galaxie se nachází 75 milionů světelných let daleko. Jednotlivé hvězdy v jejím světle rozeznat nejsou, lze v něm nicméně identifikovat některé nezvyklé signály. Mezi roky 2001 a 2011 ve světle z této galaxie vědci pozorovali zřetelný signál z vzácné modré variabilní hvězdy. 

Tato zářivá variabilní modrá hvězda zářila až 2,5milionkrát silněji než Slunce. Analýza jejího světla také naznačila, že se nachází na konci svojí existence v hlavní posloupnosti.

Podobné hvězdy bývají zpravidla velmi nestabilní a často se u nich mění světelné spektrum i zářivost. I v případě takového poklesu zářivosti by ale měla být tato hvězda dál detekovatelná.

Když ji ale astronomové chtěli v roce 2019 prozkoumat pomocí teleskopu VLT do většího detailu, už ji nenašli. Zkoušeli to dokonce dvakrát, nejprve pomocí instrumentu ESPRESSO a následně ještě se zařízením X-shooter. Signál zářivé modré hvězdy už však nebyl k nalezení.

Není zatím zřejmé, co se s hvězdou mohlo stát. Tento druh hvězd většinou není příliš stabilní a vědci by očekávali, že jejich zánik by byl doprovázený viditelnou supernovou. Žádná supernova v této galaxii nicméně v daném období pozorována nebyla.

Vědci ve studii publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society přichází s několika možnými vysvětlními: hvězda ztratila část své hmoty a její světlo se zcela proměnilo. Druhou možností je, že hvězda zkolabovala do černé díry, která následně pohltila veškeré světlo, které při tom vzniklo. Další možností je potom oblak prachu, který by blokoval světlo z této hvězdy.

Jakákoliv změna na hvězdné obloze astronomy vždy zajímá. Většinou jde o následek nějaké aktivity, která by mohla přinést nové informace o evoluci hvězd nebo celých galaxií. Pro poznání osudu zmizelé zářivé hvězdy nicméně budou třeba nová a detailnější pozorování. Pomoci by mohl plánovaný obří teleskop ELT (Extremely Large Telescope). Do provozu by měl být uveden v roce 2025 a měl by být schopný rozeznat v Kinmanově galaxii jednotlivé hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

celý článek

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

12. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

celý článek

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek