Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

19. 12. 2020

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy

Hvězda, ilustrace modré zářivé hvězdy



Kinmanova trpasličí galaxie se nachází 75 milionů světelných let daleko. Jednotlivé hvězdy v jejím světle rozeznat nejsou, lze v něm nicméně identifikovat některé nezvyklé signály. Mezi roky 2001 a 2011 ve světle z této galaxie vědci pozorovali zřetelný signál z vzácné modré variabilní hvězdy. 

Tato zářivá variabilní modrá hvězda zářila až 2,5milionkrát silněji než Slunce. Analýza jejího světla také naznačila, že se nachází na konci svojí existence v hlavní posloupnosti.

Podobné hvězdy bývají zpravidla velmi nestabilní a často se u nich mění světelné spektrum i zářivost. I v případě takového poklesu zářivosti by ale měla být tato hvězda dál detekovatelná.

Když ji ale astronomové chtěli v roce 2019 prozkoumat pomocí teleskopu VLT do většího detailu, už ji nenašli. Zkoušeli to dokonce dvakrát, nejprve pomocí instrumentu ESPRESSO a následně ještě se zařízením X-shooter. Signál zářivé modré hvězdy už však nebyl k nalezení.

Není zatím zřejmé, co se s hvězdou mohlo stát. Tento druh hvězd většinou není příliš stabilní a vědci by očekávali, že jejich zánik by byl doprovázený viditelnou supernovou. Žádná supernova v této galaxii nicméně v daném období pozorována nebyla.

Vědci ve studii publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society přichází s několika možnými vysvětlními: hvězda ztratila část své hmoty a její světlo se zcela proměnilo. Druhou možností je, že hvězda zkolabovala do černé díry, která následně pohltila veškeré světlo, které při tom vzniklo. Další možností je potom oblak prachu, který by blokoval světlo z této hvězdy.

Jakákoliv změna na hvězdné obloze astronomy vždy zajímá. Většinou jde o následek nějaké aktivity, která by mohla přinést nové informace o evoluci hvězd nebo celých galaxií. Pro poznání osudu zmizelé zářivé hvězdy nicméně budou třeba nová a detailnější pozorování. Pomoci by mohl plánovaný obří teleskop ELT (Extremely Large Telescope). Do provozu by měl být uveden v roce 2025 a měl by být schopný rozeznat v Kinmanově galaxii jednotlivé hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.

celý článek

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

30. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

celý článek

Od nejbližší hvězdy Proxima Centauri k nám přichází neznámý rádiový signál

25. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přichází od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.

celý článek