Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce
Sluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.
Sluneční soustava, hranice
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Sluneční soustava
Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety
Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.
Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.
Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo
Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.
Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku
Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.
V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi
Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
celý článekNově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše
Ze statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.
Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta
Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.