Protáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě

10. 8. 2020

Povrch největšího měsíce planety Jupiter je pokrytý různými geologickými útvary. Mezi nimi jsou údolí a tektonické zlomy, které by mohly být součástí větší struktury: obřího impaktního kráteru. Snímky z vesmírných sond Voyager a Galileo ukazují, že mnohé z těchto protáhlých útvarů tvoří kruh rozkládající se napříč celým měsícem. Pokud se skutečně jedná o kráter, šlo by o největší takovou strukturu v celé sluneční soustavě.

Ganymede

Ganymede Největší měsíc sluneční soustavy krouží kolem planety Jupiter. Je o 8 % větší než planeta Merkur a kolem své mateřské planety obletí jednou za 8 dní. Snímek pořídila sonda Voyager 2.



Na základě simulací vědci odhadují, že kráter mohl vzniknout při srážce Ganymede s tělesem, které mělo v poloměru kolem 150 kilometrů. Zkoumané geologické útvary by mohly být nejstarší prvky na povrchu tohoto měsíce. Nachází se totiž v tmavém terénu, který je posetý krátery (na rozdíl od světlejšího terénu, ve kterém tolik kráterů není a je tedy mladší).

Tektonické zlomy a údolí v tmavém terénu po celém měsíci jsou orientovány tak, že tvoří neúplné kruhy kolem jediného bodu na povrchu. Podobný útvar se vyskytuje také na Kalisto, dalším měsíci planety Jupiter - kráter Valhalla má poloměr 1 900 kilometrů a byl doposud největším takovým kráterem ve sluneční soustavě. Nový kráter na Ganymede má 7 800 kilometrů v poloměru.

Více informací o Ganymede bude mít za úkol získat vesmírná sonda JUICE, jejíž start je naplánován na rok 2022 a k Jupiteru by měla přiletět v roce 2029.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Ganymede

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

JUICE: jak poletí evropská sonda k Jupiteru? Využije gravitační síly 4 různých planet

11. 2. 2019

V květnu 2022 by se měla vydat na svou cestu k planetě Jupiter evropská sonda JUICE. Jejím cílem nicméně není samotná planeta ale její měsíce, zejména potom Ganymede, na jehož oběžnou dráhu sonda nakonec vstoupí. Evropská vesmírná agentura začátkem února zveřejnila animaci, která ukazuje dlouhou a složitou cestu sondy k Jupiteru. Cesta zabere 7 let a bude vyžadovat 5 gravitačních asistencí kolem čtyř planet, včetně Jupiteru samotného.

celý článek

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 9. 2018

Evropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

9. 8. 2018

Data ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

2. 5. 2018

V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 3. 2015

Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.

celý článek