Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

publication date16. 8. 2020
tag iconHvězdy Sagittarius A* Černé díry

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

S62, oběžná dráha

S62, oběžná dráha Oběžná dráha hvězdy S62 kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru Mléčné dráhy.



Sagittarius A*

V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u naší mateřské Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie.

Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie vidí.
S62 je hvězda 2x masivnější než Slunce a supermasivní černou díru Sagittarius A* oběhne jednou za 10 let. Při svém největším přiblížení (16 AU, tedy 16x vzdálenost Země od Slunce) dosahuje 8 % rychlosti světla, při které nastává dilatace času. Hodina u hvězdy S62 by při její největší rychlosti znamenala 100 minut pro vnějšího pozorovatele. 

Kromě toho je vysokou rychlostí také ovlivněna dráha hvězdy. Ta nemá eliptický tvar, jak by se dalo očekávat, ale při každém oběhu se předbíhá o asi 10 stupňů. Podobný efekt, i když v zanedbatelné míře, lze pozorovat také u planety Merkur.

Další přiblížení hvězdy S62 k černé díře bude ze Země pozorovatelné v roce 2022. Astronomové k ní jistě zamíří teleskopy na zemi i ve vesmíru, aby potvrdili další možné efekty teorie relativity.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Hvězdy
dnes 7:23
Mlhoviny

Analýza modré planetární mlhoviny NGC 6905 ukázala kolik je v ní plynů a prachu

Astronomové prozkoumali pomocí Nordic Optical Teleskopu na Kanárských ostrovech planetární mlhovinu NGC 6905. Zjistili, že teplota centrální hvězdy je o něco nižší, než se předpokládalo. Změřili také množství materiálu, které tuto hvězdu obklopuje.

Přečíst článek
včera 8:38
Alfa Centauri

Tajemný rádiový signál od nejbližší hvězdy nakonec pocházel ze Země

Loni v prosinci se objevily zprávy, že astronomové zachytili rádiový signál přicházející od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ nebyl zřejmý a vyrojilo se množství spekulací, mezi nimi i o umělém původu signálu. To se nakonec potvrdilo, jen nevznikl u hvězdy ve vzdálenosti 4,2 světelných let, ale na Zemi.

Přečíst článek
26. říjen 2021
Exoměsíce

Z disku prachu kolem mladé exoplanety by mohly vzniknout exoměsíce, možná už vznikly

Mezinárodnímu týmu astronomů vedenému Tomasem Stolkerem z Leiden University v Nizozemí se podařilo prozkoumat disk prachu obklopující mladou exoplanetu ve hvězdném systému GQ Lupi. Z materiálu v tomto disku by v budoucnosti mohly vzniknout měsíce podobné těm, které obíhají například planetu Jupiter.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Hvězdy