Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla
V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
S62, oběžná dráha Oběžná dráha hvězdy S62 kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru Mléčné dráhy.
Sagittarius A*
V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u naší mateřské Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie. Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie vidí.
S62 je hvězda 2x masivnější než Slunce a supermasivní černou díru Sagittarius A* oběhne jednou za 10 let. Při svém největším přiblížení (16 AU, tedy 16x vzdálenost Země od Slunce) dosahuje 8 % rychlosti světla, při které nastává dilatace času. Hodina u hvězdy S62 by při její největší rychlosti znamenala 100 minut pro vnějšího pozorovatele. Kromě toho je vysokou rychlostí také ovlivněna dráha hvězdy. Ta nemá eliptický tvar, jak by se dalo očekávat, ale při každém oběhu se předbíhá o asi 10 stupňů. Podobný efekt, i když v zanedbatelné míře, lze pozorovat také u planety Merkur. Další přiblížení hvězdy S62 k černé díře bude ze Země pozorovatelné v roce 2022. Astronomové k ní jistě zamíří teleskopy na zemi i ve vesmíru, aby potvrdili další možné efekty teorie relativity.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Hvězdy
Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi
V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.
Astronomové navrhují postavit speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse
Mezinárodní tým astronomů navrhuje postavit nový teleskop, který by byl dedikovaný pro pozorování hvězdy Betelgeuse. Jednalo by se o optický interferometr, který by se skládal z 12 běžně dostupných teleskopů. Tým vědců už dokonce instaluje prototyp, který bude umístěný na anténě teleskopu, který provozuje University of Arizona. Cena výsledného teleskopu by neměla přesáhnout 400 tisíc dolarů.
Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko
Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.
Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd
Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.
Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami
Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.
Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu
Mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.
V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd
V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.