Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla
V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
S62, oběžná dráha Oběžná dráha hvězdy S62 kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru Mléčné dráhy.
Sagittarius A*
V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u naší mateřské Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie. Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie vidí.
S62 je hvězda 2x masivnější než Slunce a supermasivní černou díru Sagittarius A* oběhne jednou za 10 let. Při svém největším přiblížení (16 AU, tedy 16x vzdálenost Země od Slunce) dosahuje 8 % rychlosti světla, při které nastává dilatace času. Hodina u hvězdy S62 by při její největší rychlosti znamenala 100 minut pro vnějšího pozorovatele. Kromě toho je vysokou rychlostí také ovlivněna dráha hvězdy. Ta nemá eliptický tvar, jak by se dalo očekávat, ale při každém oběhu se předbíhá o asi 10 stupňů. Podobný efekt, i když v zanedbatelné míře, lze pozorovat také u planety Merkur. Další přiblížení hvězdy S62 k černé díře bude ze Země pozorovatelné v roce 2022. Astronomové k ní jistě zamíří teleskopy na zemi i ve vesmíru, aby potvrdili další možné efekty teorie relativity.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Hvězdy
Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti
Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.
celý článekNa ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce
Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.
celý článekProjekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekKolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy
Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článekOd nejbližší hvězdy Proxima Centauri k nám přichází neznámý rádiový signál
Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přichází od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.
celý článek