Čína staví plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru

11. 9. 2020

V blízkosti města Haiyang u Žlutého moře staví Čína novou plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru. Nové zařízení s názvem Eastern Aerospace Port bude sloužit pro starty lehkých raket, které zde budou také vyráběny. Půjde o už páté zařízení, ze kterého bude moci Čína vypouštět rakety do vesmíru.



O výstavbě plovoucí platformy pro starty raket uvažuje také společnost SpaceX, měly by z ní startovat vesmírné lodi Starship. Výhodou tohoto přístupu je zvýšená bezpečnost, protože rakety startují dál od obydlených oblastí. 

Padající použité části raket jsou v Číně dlouhodobý problém, její odpalovací rampy se totiž většinou nacházejí ve vnitrozemí. Použité raketové stupně se od rakety postupně oddělují a padají zpět na Zemi. Občas dopadnou do blízkosti lidských obydlí, což může představovat riziko pro lidské životy.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

celý článek

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

13. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

celý článek