Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

Bílý trpaslík WD 1856+534

Bílý trpaslík WD 1856+534



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Bílý trpaslík WD 1856+534 se nachází ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Draka. Jde o relativně klidnou hvězdu, která je o 40 % větší než Země. Exoplaneta WD 1856 b je 7x větší než její mateřská hvězda a oběhne ji jednou za 34 hodin, to je 60x rychleji, než oběhne Merkur Slunce.



Problém ale je, že při svém vzniku bílý trpaslík zničí všechny planety ve své blízkosti. Původní hvězda se na konci svého života nafukuje na mnohonásobek své velikosti a pohltí i nejbližší planety. Podobný osud čeká za několik miliard let také Slunce, v poslední fázi existence naší hvězdy budou pravděpodobně zničeny planety Merkur, Venuše, Země a zřejmě i Mars.

Často dojde také ke zničení objektů, které se přiblíží k už existujícímu bílému trpaslíku. Je-li taková hvězda například součástí dvojhvězdy, trpaslík svou gravitací vysává materiál od svého souputníka. To vede k energetickým explozím nov a supernov. Není tedy zatím zřejmé, jak může u takové hvězdy existovat takto velká planeta.

Report o svém objevu vědci publikovali v magazínu Nature. Ke svému výzkumu využili data z vesmírných teleskopů TESS a dnes už vysloužilého infračerveného teleskopu Spitzer.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno

27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách

21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek

Ve vzdálenosti 91 světelných let byla objevena jedna z nejbližších tranzitujících exoplanet

14. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.

celý článek

U hvězdy Vega, kterou lze snadno vidět na naší obloze, se možná nachází masivní exoplaneta

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10 let pozorování hvězdy.

celý článek