Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

Bílý trpaslík WD 1856+534

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.

Bílý trpaslík WD 1856+534 se nachází ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Draka. Jde o relativně klidnou hvězdu, která je o 40 % větší než Země. Exoplaneta WD 1856 b je 7x větší než její mateřská hvězda a oběhne ji jednou za 34 hodin, to je 60x rychleji, než oběhne Merkur Slunce.



Problém ale je, že při svém vzniku bílý trpaslík zničí všechny planety ve své blízkosti. Původní hvězda se na konci svého života nafukuje na mnohonásobek své velikosti a pohltí i nejbližší planety. Podobný osud čeká za několik miliard let také Slunce, v poslední fázi existence naší hvězdy budou pravděpodobně zničeny planety Merkur, Venuše, Země a zřejmě i Mars.

Často dojde také ke zničení objektů, které se přiblíží k už existujícímu bílému trpaslíku. Je-li taková hvězda například součástí dvojhvězdy, trpaslík svou gravitací vysává materiál od svého souputníka. To vede k energetickým explozím nov a supernov. Není tedy zatím zřejmé, jak může u takové hvězdy existovat takto velká planeta.

Report o svém objevu vědci publikovali v magazínu Nature. Ke svému výzkumu využili data z vesmírných teleskopů TESS a dnes už vysloužilého infračerveného teleskopu Spitzer.

Více informací k tématu

Zdroj na nasa.gov

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

LIVINGfUTURE.cz

Follow @LIVINGfUTUREcz

Další zprávy z kategorie
Exoplanety

14. říjen 2021

Exoplanety

Nafouknutý Jupiter: nově objevená exoplaneta má menší hmotnost a zároveň je větší než největší planeta sluneční soustavy

Astronomům vedeným M. Montaltem se podařilo potvrdit existenci exoplanety TOI-4128 a určili její základní parametry. Jedná se o planetu asi dvoutřetinové hmotnosti Jupitera, která obíhá blízko svojí hvězdě (odtud zařazení mezi tzv. horké Jupitery). Vysoké teploty zřejmě způsobily její nafouknutí a její poloměr je tak o polovinu větší než u největší planety ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

8. říjen 2021

Exoplanety

Ultra-horká exoplaneta WASP-76 b, kde prší kovy, by mohla mít ještě vyšší teploty, než se myslelo

Astronomům se v horní části atmosféry exoplanety WASP-76 b podařilo identifikovat ionizovaný vápník. Jeho přítomnost je pro vědce překvapením, protože vyžaduje velmi vysoké teploty. Planeta WASP-76 se sice řadí mezi tzv. ultra-horké jupitery, nicméně ani předpokládané teploty mezi 1 300 a 2 300 °C na vysvětlení přítomnosti ionizovaného vápníku nestačí. Buďto jsou teploty v atmosféře ještě vyšší, nebo jsou v jejích horních vrstvách velmi silné větry.

Přečíst článek

3. říjen 2021

Exoplanety

Astronomové možná objevili první exoplanetu, která obíhá tři hvězdy zároveň

Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u hvězdy GW Orionis ve vzdálenosti 1 330 světelných let.

Přečíst článek

Další články z kategorie
Exoplanety