Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

publication date18. 9. 2020
tag iconExoplanety Bílý trpaslík Hvězdy TESS

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

Bílý trpaslík WD 1856+534

Bílý trpaslík WD 1856+534



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.


Bílý trpaslík WD 1856+534 se nachází ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Draka. Jde o relativně klidnou hvězdu, která je o 40 % větší než Země. Exoplaneta WD 1856 b je 7x větší než její mateřská hvězda a oběhne ji jednou za 34 hodin, to je 60x rychleji, než oběhne Merkur Slunce.



Problém ale je, že při svém vzniku bílý trpaslík zničí všechny planety ve své blízkosti. Původní hvězda se na konci svého života nafukuje na mnohonásobek své velikosti a pohltí i nejbližší planety. Podobný osud čeká za několik miliard let také Slunce, v poslední fázi existence naší hvězdy budou pravděpodobně zničeny planety Merkur, Venuše, Země a zřejmě i Mars.

Často dojde také ke zničení objektů, které se přiblíží k už existujícímu bílému trpaslíku. Je-li taková hvězda například součástí dvojhvězdy, trpaslík svou gravitací vysává materiál od svého souputníka. To vede k energetickým explozím nov a supernov. Není tedy zatím zřejmé, jak může u takové hvězdy existovat takto velká planeta.

Report o svém objevu vědci publikovali v magazínu Nature. Ke svému výzkumu využili data z vesmírných teleskopů TESS a dnes už vysloužilého infračerveného teleskopu Spitzer.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Exoplanety
včera 6:20
Exoplanety

Plyny v okolí hvězdy HD 172555 by mohly pocházet z kolize dvou protoplanet

Oxid uhelnatý v okolí mladé hvězdy HD 172555 zřejmě pochází z kolize rodících se planet. Vyplývá to ze studie, ve které se vědci vedení Tajanou Schneidermanovou analyzovali data z observatoře ALMA.

Přečíst článek
19. říjen 2021
Exoplanety

Exoplaneta s výrazně eliptickou oběžnou dráhou zažívá extrémní teplotní výkyvy

Nově objevená masivní exoplaneta TOI-3362 b má eliptickou oběžnou dráhu a vědci předpokládají, že se postupně přibližuje svojí hvězdě. Podle vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters má dokonce nejprotáhlejší orbitu ze všech známých exoplanet s periodou kratší než 30 dní. Exoplaneta je zřejmě v procesu migrace blíž k hvězdě, což z ní učiní tzv. horký Jupiter.

Přečíst článek
17. říjen 2021
Exoplanety

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Exoplanety