Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít
Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.
Bílý trpaslík WD 1856+534
Bílý trpaslík
Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.
Bílý trpaslík WD 1856+534 se nachází ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Draka. Jde o relativně klidnou hvězdu, která je o 40 % větší než Země. Exoplaneta WD 1856 b je 7x větší než její mateřská hvězda a oběhne ji jednou za 34 hodin, to je 60x rychleji, než oběhne Merkur Slunce. Problém ale je, že při svém vzniku bílý trpaslík zničí všechny planety ve své blízkosti. Původní hvězda se na konci svého života nafukuje na mnohonásobek své velikosti a pohltí i nejbližší planety. Podobný osud čeká za několik miliard let také Slunce, v poslední fázi existence naší hvězdy budou pravděpodobně zničeny planety Merkur, Venuše, Země a zřejmě i Mars. Často dojde také ke zničení objektů, které se přiblíží k už existujícímu bílému trpaslíku. Je-li taková hvězda například součástí dvojhvězdy, trpaslík svou gravitací vysává materiál od svého souputníka. To vede k energetickým explozím nov a supernov. Není tedy zatím zřejmé, jak může u takové hvězdy existovat takto velká planeta. Report o svém objevu vědci publikovali v magazínu Nature. Ke svému výzkumu využili data z vesmírných teleskopů TESS a dnes už vysloužilého infračerveného teleskopu Spitzer.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Exoplanety
Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi
V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.
celý článekPrstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami
Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.
celý článekV atmosféře exoplanety WASP-121b bylo detekováno několik těžkých prvků včetně plynů železa
Astronomům se pomocí spektrální analýzy podařilo detekovat nové prvky v atmosféře extrémně horké exoplanety WASP-121b. Díky vysokým teplotám , které dosahují až 3 000 °C, se v atmosféře planety nachází v plynném stavu i těžké kovy jako je železo. Mezi nově detekované prvky v atmosféře planety WASP-121b patří vanadium, železo, chrom, vápník, sodík, hořčík a nikl.
Výkonný teleskop VLT vyfotil exoplanetu ve vzdálenosti 63 světelných let
Do dnešního dne bylo objeveno několik tisíc exoplanet, jen pár desítek z nich však bylo pozorováno přímo. Většina exoplanet byla pozorována buď tak, že částečně zastínila světlo hvězdy, nebo bylo možné detekovat, jak na hvězdu působí svou gravitací. Astronomům se nyní podařilo rozšířit ne příliš početné řady exoplanet přímo vyfocených ve viditelném nebo infračerveném světle o Beta Pictoris b.
celý článekNově objevená exoplaneta je první z kategorie středně velkých planet v těsné blízkosti hvězdy
Astronomům se podařilo identifikovat první exoplanetu z kategorie horkých neptunů. Jedná se o druh exoplanety velikosti Neptunu ve sluneční soustavě, která obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko a panují na ní tedy vysoké teploty. Doposud byly v takové blízkosti hvězd známy planety o hodně větší, nebo naopak menší.
celý článekV galaxii M51 byl objeven první kandidát na planetu mimo Mléčnou dráhou
Ve sluneční soustavě máme 8 planet. V posledních dvou dekádách k nim astronomové objevili několik tisícovek exoplanet v Mléčné dráze. Nyní se vědcům podařilo objevit prvního kandidáta na extragalaktickou planetu, tedy planetu obíhající hvězdu mimo naši galaxii. Jedná se o objekt v binárním systému v galaxii M51 (Vírová galaxie, Whirlpool) ve vzdálenosti 23 milionů světelných let.
celý článekTrojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách
Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.
celý článek