V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd

V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.

Hvězdokupa Messier 68

Hvězdokupa Messier 68 Kulová hvězdokupa (globular cluster) Messier 68 (M68, NGC 4590) se nachází v souhvězdí Hydry a je vzdálená asi 33 tisíc světelných let od Země. Snímek byl pořízen Hubblovým vesmírným teleskopem. Kulové hvězdokupy jsou společenství hvězd, které společně obíhají střed galaxie podobně jako planety obíhají hvězdy. Hvězdy v kulových hvězdokupách jsou silně vázány gravitací a mají kulovitý tvar.



67 z těchto hvězd má pravidelnou periodu od 3 hodin do 41 dnů. Mezi nově objevenými hvězdami jsou:
  • 11 nepulzujících proměnných hvězd
  • 5 rotujících proměnných hvězd
  • 3 pomalu rotující proměnných hvězdy
  • 2 FK Comae Berenices proměnných hvězdy
  • 1 zákrytová proměnná hvězda typu Algol
  • 1 možný modrý opozdilec (blue straggler)
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

4. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.

celý článek

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

celý článek

Teleskop Hubble ve své zatím největší kampani zkoumá hvězdy v ultrafialovém záření

6. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Hubble je aktuálně jediný na oběžné dráze schopný pozorovat hvězdy v ultrafialovém (UV) světle. Astronomové toho chtějí využít a prostřednictvím programu ULLYSES vytváří databázi s různými druhy hvězd, které v UV spektru září. Výsledky tohoto výzkumu budou vědcům sloužit po dlouhá léta.

celý článek

Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi

24. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.

celý článek

Astronomové navrhují postavit speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů navrhuje postavit nový teleskop, který by byl dedikovaný pro pozorování hvězdy Betelgeuse. Jednalo by se o optický interferometr, který by se skládal z 12 běžně dostupných teleskopů. Tým vědců už dokonce instaluje prototyp, který bude umístěný na anténě teleskopu, který provozuje University of Arizona. Cena výsledného teleskopu by neměla přesáhnout 400 tisíc dolarů.

celý článek

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

celý článek

Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd

18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.

celý článek