Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu

Mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Symbiotické hvězdy jsou binární systémy tvořené malou horkou hvězdou (většinou bílým trpaslíkem) a chladnější velkou hvězdou (například rudým obrem). Mezi těmito hvězdami probíhá interakce, při které dochází k transferu hmoty z větší hvězdy k menší. Při pozorování se projevují změnami ve světelném spektru.

Hvězda Gaia18aen (WRAY 15-136, AT 2018id) byla objevena už v roce 1966. Koncem roku 2017 začala narůstat její zářivost a v lednu následujícího roku u ní byla vesmírným teleskopem Gaia detekována erupce, která zvýšila její zářivost na čtyřnásobek. 

Následná pozorování teleskopy v Čile (VLT), USA (PROMT Telescope) a Španělsku (Liverpool Telescope) nyní naznačují, že se jedná o binární symbiotickou hvězdu. Její fotometrická a spektroskopická analýza ukazuje, že jde o neprachovou symbiotickou hvězdu typu S ve vzdálenosti 19 500 světelných let. Skládá se z horkého bílého trpaslíka a červeného obra typu M, který je 230x větší než Slunce. Hvězdy kolem sebe vzájemně oběhnou jednou za 487 dní. Zářivost hvězdy Gaia18aen je více než 7tisíckrát větší než u Slunce, což z ní dělá jednu z nejzářivějších známých symbiotických hvězd.

Jaroslav Merc se dlouhodobě věnuje studiu symbiotických hvězd, bílých trpaslíků, variabilních hvězd a supernov. Působí na Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze a na Ústavu fyzikálních věd Univerzity P. J. Šafárika v Košicích.
 




Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Na nejbližší hvězdě Proxima Centauri se objevila jedna z nejsilnějších zaznamenaných erupcí

22. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V dalekém ultrafialovém spektru se jedná o nejzářivější detekovanou erupci.

celý článek

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

celý článek

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

12. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

celý článek

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek