Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu
Mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.
Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.
Symbiotické hvězdy jsou binární systémy tvořené malou horkou hvězdou (většinou bílým trpaslíkem) a chladnější velkou hvězdou (například rudým obrem). Mezi těmito hvězdami probíhá interakce, při které dochází k transferu hmoty z větší hvězdy k menší. Při pozorování se projevují změnami ve světelném spektru. Hvězda Gaia18aen (WRAY 15-136, AT 2018id) byla objevena už v roce 1966. Koncem roku 2017 začala narůstat její zářivost a v lednu následujícího roku u ní byla vesmírným teleskopem Gaia detekována erupce, která zvýšila její zářivost na čtyřnásobek. Následná pozorování teleskopy v Čile (VLT), USA (PROMT Telescope) a Španělsku (Liverpool Telescope) nyní naznačují, že se jedná o binární symbiotickou hvězdu. Její fotometrická a spektroskopická analýza ukazuje, že jde o neprachovou symbiotickou hvězdu typu S ve vzdálenosti 19 500 světelných let. Skládá se z horkého bílého trpaslíka a červeného obra typu M, který je 230x větší než Slunce. Hvězdy kolem sebe vzájemně oběhnou jednou za 487 dní. Zářivost hvězdy Gaia18aen je více než 7tisíckrát větší než u Slunce, což z ní dělá jednu z nejzářivějších známých symbiotických hvězd. Jaroslav Merc se dlouhodobě věnuje studiu symbiotických hvězd, bílých trpaslíků, variabilních hvězd a supernov. Působí na Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze a na Ústavu fyzikálních věd Univerzity P. J. Šafárika v Košicích.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Hvězdy
Astronomové navrhují vystavět speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse
Mezinárodní tým astronomů navrhuje postavit nový teleskop, který by byl dedikovaný pro pozorování hvězdy Betelgeuse. Jednalo by se o optický interferometr, který by se skládal z 12 běžně dostupných teleskopů. Tým vědců už dokonce instaluje prototyp, který bude umístěný na anténě teleskopu, který provozuje University of Arizona. Cena výsledného teleskopu by neměla přesáhnout 400 tisíc dolarů.
Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko
Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.
Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd
Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.
Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami
Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.
V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd
V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.
Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít
Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.
Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách
Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.