
Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.
Objekty ve sluneční soustavě, které dnes obíhají kolem Slunce, většinou vznikly z disku materiálu rotujícího kolem nově zrozené hvězdy před 4,5 miliardami let. Proto dnes planety, planetky, komety i další tělesa většinou obíhají jedné v rovině, která se nazývá ekliptika. Některé komety s dlouhým oběhem kolem Slunce (až desetitisíce let) nicméně v této rovině slunce neobíhají. Nové vědci zjistili, že některé z nich mají vlastní oběžnou rovinu, která s ekliptikou svírá úhel zhruba 60 °. Vědci původně předpokládali, že i dlouhoperiodické komety kdysi obíhaly Slunce v jedné rovině se zbytkem soustavy, gravitační interakce s velkými planetami však jejich oběžné dráhy pozměnila. I tak by ale měly oběžné dráhy těchto komet zůstat v blízkosti hlavní ekliptiky, zřejmě je tedy ve hře nějaký další faktor. Jedním z těchto faktorů by mohla být gravitace samotné Mléčné dráhy, konkrétně jejího středu, kolem kterého hvězdy naší galaxie obíhají. Budou nicméně nutná další pozorování, která přinesou více informací.