Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

Kometa 2I/Borisov, listopad 2019

Kometa 2I/Borisov, listopad 2019



Mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun obíhají desetitisíce planetek, které jsou označovány jako kentaury. Předpokládá se, že jde o tělesa původem z Kuiperova pásu, která obsahují zmrzlé plyny a zřejmě i vodu. Díky nestabilitě jejich oběžných drah se však v tomto regionu neudrží dlouho. Gravitací velkých planet jsou posílány k okraji sluneční soustavy, nebo do jejího středu, kde se stávají kometami. 

A právě planetka 2014 OG392 byla nyní oficiálně překlasifikována jako kometa a bude nadále vedena pod označením C/2014 OG392 (PANSTARRS). C/2014 OG392 se nicméně nachází příliš daleko, aby bylo možné její aktivitu vysvětlit zahříváním vody, jako je běžné u komet blíže Slunci. Podle vědecké studie v The Astrophysical Journal Letters je aktivita způsobena sublimací oxidu uhličitého a amoniaku.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Rekordně blízký průlet planetky kolem Země, pouhých 400 kilometrů

20. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V noci z pátku na sobotu kolem Země proletěla malá planetka 2020 VT4 o velikosti pouhých několika metrů. Na rozdíl od nespočtu jiných planetek, které kolem Země proletí, se tato přiblížila na rekordní vzdálenost - pouhých 400 kilometrů. V podobné vzdálenosti například obíhá Zemi Mezinárodní vesmírná stanice.

celý článek

První vědecký instrument byl instalován na vesmírnou sondu Lucy, která má navštívit 6 planetek

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kamera L'LORI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager) byla 30. října namontována na vesmírnou sondu Lucy. Jde o první vědecký instrument, který sonda obdržela, jeho úkolem bude vytvářet nejdetailnější snímky planetek, kolem kterých bude sonda prolétat. Zařízení vychází z instrumentu LORRI na vesmírné sondě New Horizons.

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

První pozorování planetky Psyche v ultrafialovém záření potvrzují přítomnost železa na jejím povrchu

29. 10. 2020

První pozorování Psyche v ultrafialovém spektru přinesla první detekci oxidu železitého na planetce. Podle doktorky Tracy Beckerové, která vedla studii v magazínu Planetary Science Journal, by mohlo jít o známky oxidace na povrchu Psyche. Ultrafialová pozorování byla provedena vesmírným teleskopem Hubble. Tato planetka je cílem americké mise Psyche, která by měla začít v roce 2022.

celý článek

Jarkovského efekt mění oběžnou dráhu planetky Apophis. Nelze kvůli tomu vyloučit srážku se Zemí v roce 2068

28. 10. 2020

Astronomové z University of Hawai oznámili detekci Jarkovského efektu u planetky Apophis, která se v následujících 100 letech 3x nebezpečně přiblíží naší planetě. Při tomto efektu dochází ke změně trajektorie planetek v důsledku vyzařování tepla z povrchu. Roste tak nejistota oběžné dráhy planetky a nelze s jistotou vyloučit, že se v roce 2069 nesrazí se Zemí.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx se svým ramenem dotkla planetky Bennu, NASA nyní vyhodnocuje kolik hornin zachytila

21. 10. 2020

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se v noci z úterý na středu přiblížila k planetce Bennu a pokusila se z ní získat alespoň 60 gramů materiálu. Manévr byl úspěšně završen krátce po půlnoci našeho času. NASA nyní bude několik dní vyhodnocovat, zda sonda posbírala nějaké vzorky a kolik jich je, možné jsou ještě dva pokusy.

celý článek

Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu

17. 10. 2020

Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of Sciences a Max Planck Institute for Solar System Research publikované v magazínu Nature Astronomy.

celý článek