Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

Měsíc, kolonie

Měsíc, kolonie



Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  • 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  • 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  • 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
  • 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  • 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  • 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  • listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  • 2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  • 2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  • 2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.
Po úspěšném prvním přistání na odvrácené straně Měsíce má Čína v plánu dovézt na Zemi vzorky hornin. To bude předmětem misí Change 5 a 6, kde druhá z nich je záložní pro případ neúspěchu té první. Tím však plány Číny s Měsícem neskončí, podle nové zveřejněných informací budou následovat další mise programu s neméně ambiciózními cíli.

Po sběru vzorků hornin bude chtít Čína do detailu prozkoumat oblast kolem jižního pólu Měsíce, a právě tam budou směřovat dvě nově oznámené mise programu 7 a 8. Jejich cílem je vydláždit cestu k zatím blíže neurčené pilotované misi na Měsíc koncem dekády. Čína plánuje na Měsíci (podobně jako NASA se svými mezinárodními partnery) vybudovat lunární stanici (ILRS). 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Čína vypustila na oběžnou dráhu první modul své orbitální stanice, použitá raketa dopadla do oceánu

9. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čína ve čtvrtek 29. května poslala na oběžnou dráhu první část své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

celý článek

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

3. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

celý článek

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

1. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Čínský rover Zhurong přistane na povrchu Marsu v polovině května

24. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.