Sluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo

Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.

Mléčná dráha

Mléčná dráha pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.



Slunce spolu s ostatními objekty ve sluneční soustavě obíhá střed Mléčné dráhy, ve kterém se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Vzdálenost jádra naší galaxie ovšem není snadno vypočitatelná. Ještě před dvěma lety vědci předpokládali vzdálenost 27 700 světelných let. Tento údaj byl v roce 2019 zpřesněn na 26 673 světelných let. A podle nové studie je tato vzdálenost ještě menší: 25 800 světelných let.

Kratší vzdálenost od středu zároveň znamená také rychlejší pohyb galaxií. Doposud se počítalo s rychlostí sluneční soustavy 220 km/s relativně k jádru galaxie. V nové vzdálenosti se pohybujeme rychlostí 227 km/s.

Vzdálenost je ve vesmíru klíčový údaj, podle kterého vědci určují velikost vzdálených objektů a intenzitu energie, kterou vysílají. Pokud jsme tedy blíže středu Mléčné dráhy, objekty v této oblasti září s o něco menší intenzitou, než se předpokládalo. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Sonda Voyager 2 zachytila za hranicí sluneční soustavy zvýšenou hustotu částic

13. 11. 2020

Vesmírná sonda Voyager 2 zaznamenala vyšší hustotu částic v prostoru těsně za hranicí heliosféry, jejíž hranici překročila před 2 roky. Podobný nárůst zachytila také sonda Voyager 1, která opustila heliosféru dříve a na jiném místě. Tyto výsledky tak potvrzují složení lokálního mezihvězdného média, které bezprostředně obklopuje sluneční soustavu.

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

11. 10. 2020

Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020

Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020

Sluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020

Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi

21. 1. 2020

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek