Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

4. 12. 2020

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.

Supernova 1987A

Supernova 1987A Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.



Uhlík je pro život na Zemi klíčový prvek. Vzniká v masivních hvězdách primárně v procesu označovaném jako 3-alfa reakce (tripple alpha process). Nové simulace supernov těchto hvězd nyní ukazují, že v jejich jádru tento proces probíhá více než 10x rychleji. Zejména, pokud má hvězda přebytek protonů.

Jenže právě v této situaci vědci předpokládali vznik těžších prvků Molybden a Ruthenium. Jiný způsob jejich vzniku zatím není známý, před vědci tedy nyní stojí výzva, zjistit, v jakých procesech by vznikat mohly. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

19. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020

Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

celý článek

FOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem

5. 9. 2020

Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.

celý článek

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda

3. 8. 2020

Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

15. 4. 2020

Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

celý článek