Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.
Mléčná dráha, radiace vycházející ze středu galaxie Fermiho bubliny gama záření (červená) a bubliny rentgenového záření (modrá).
Bubliny energetičtějšího gama záření označované jako Fermiho bubliny byly objeveny už v roce 2010. Táhnou se až do vzdálenosti 29 tisíc světelných let od středu galaxie. Nově objevené rentgenové bubliny se naproti tomu rozprostírají až do vzdálenosti 49 tisíc světelných let kolmo ke galaktické rovině. Oba fenomény spolu zřejmě úzce souvisí, oba vychází ze středu galaxie - místa, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Obojí bubliny by mohly být produktem stejného procesu pravděpodobně z blízkosti této černé díry. Jádro Mléčné dráhy dnes nicméně pozorujeme ze vzdálenosti 26 tisíc světelných let v klidovém stavu. Událost, která dala bublinám vzniknout, tedy zřejmě nastala mnohem dříve. Podle vědců k jejich vzniku mohlo vést například aktivní galaktické jádro (AGN) - stav, kdy kolem černé díry rotuje velké množství materiálu v akrečním disku. Ve vnitřní části tohoto disku potom dochází třením k nárůstu rychlosti a teploty. Obrovská energie je při tom vyzařována od černé díry v podobě relativistických proudů vycházejících z jejích pólů. Další možnou příčinou vzniku rentgenových a gama bublin by mohlo být období intenzivního zrodu nových hvězd v centrální části galaxie. Vědci budou po jejich původu určitě dál pátrat. Jedná se o jedny z největších objektů v naší galaxii, které jistě mají také vliv na její evoluci.
Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.
celý článekMléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.
celý článekAstronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článekMezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.
celý článekMezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.
celý článekNové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.
celý článekAstronomům se podařilo ve střední části Mléčné dráhy identifikovat tisíce hvězd, které se liší od ostatních. Jejich rozdílné složení a pohyb lze podle vědců nejsnadněji vysvětlit tak, že pochází z jiné galaxie. Tuto galaxii nazvali Heracles a odhadují, že se srazila s naší galaxií před 10 miliardami let.
celý článekHelikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V...
Vesmírná sonda New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem trpasličí planety Pluto, pokračuje dál na své cestě k hranici sluneční soustavy. Jako teprve pátá sonda překročila 17. dubna hranici 50 AU od Slunce a nachází se tedy 50x dál od naší hvězdy, než planeta Země. New...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....