Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

publication date11. 12. 2020
tag iconMléčná dráha Spektr-RG Sagittarius A*

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

Mléčná dráha, radiace vycházející ze středu galaxie

Mléčná dráha, radiace vycházející ze středu galaxie Fermiho bubliny gama záření (červená) a bubliny rentgenového záření (modrá).



Bubliny energetičtějšího gama záření označované jako Fermiho bubliny byly objeveny už v roce 2010. Táhnou se až do vzdálenosti 29 tisíc světelných let od středu galaxie. Nově objevené rentgenové bubliny se naproti tomu rozprostírají až do vzdálenosti 49 tisíc světelných let kolmo ke galaktické rovině.

Oba fenomény spolu zřejmě úzce souvisí, oba vychází ze středu galaxie - místa, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Obojí bubliny by mohly být produktem stejného procesu pravděpodobně z blízkosti této černé díry. Jádro Mléčné dráhy dnes nicméně pozorujeme ze vzdálenosti 26 tisíc světelných let v klidovém stavu. Událost, která dala bublinám vzniknout, tedy zřejmě nastala mnohem dříve.

Podle vědců k jejich vzniku mohlo vést například aktivní galaktické jádro (AGN) - stav, kdy kolem černé díry rotuje velké množství materiálu v akrečním disku. Ve vnitřní části tohoto disku potom dochází třením k nárůstu rychlosti a teploty. Obrovská energie je při tom vyzařována od černé díry v podobě relativistických proudů vycházejících z jejích pólů.

Další možnou příčinou vzniku rentgenových a gama bublin by mohlo být období intenzivního zrodu nových hvězd v centrální části galaxie. Vědci budou po jejich původu určitě dál pátrat. Jedná se o jedny z největších objektů v naší galaxii, které jistě mají také vliv na její evoluci.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Mléčná dráha
5. říjen 2021
Mléčná dráha

Analýza masivních oranžových hvězd ukazuje deformovaný tvar disku Mléčné dráhy

Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují se tak závěry nedávno publikovaných studií, podle kterých disk Mléčné dráhy obsahuje výrazné nepravidelnosti.

Přečíst článek
26. září 2021
Supernovy

V Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč

Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze supernovy, která odvála okolní materiál. A to vedlo k vlně zrodu nových hvězd na okraji této prázdnoty.

Přečíst článek
17. září 2021
Mléčná dráha

K překvapení vědců je mezihvězdný materiál v Mléčné dráze rozprostřen nerovnoměrně

Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou tyto tři druhy materiálu rovnoměrně promíchané. Nový výzkum ale ukazuje, že tomu tak není a zřejmě bude nutné upravit modely popisující vývoj Mléčné dráhy.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Mléčná dráha