Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Struktura vesmíru

Struktura vesmíru na tomto snímku zobrazená pomocí hustoty plynů v nejhustější galaktické skupině (cluster 001)



Krátce po velkém třesku se nově vzniklá hmota ve vesmíru začala díky vlastní gravitaci postupně shlukovat a vytvářet různé struktury. V místech, kde byla její koncentrace nejhustější, začala vznikat stále masivnější vlákna plynů, ve kterých později vznikly také hvězdy a galaxie. 

Tato vlákna přetrvávají do dnešní doby a podle některých propočtů by se v nich mohla nacházet i víc než polovina běžné hmoty ve vesmíru.

Podobné struktury nicméně není vůbec snadné pozorovat - i přes větší koncentraci hmoty, než je v jejich okolí, obsahují pouhých 10 částic na kubický metr. Tuto práci usnadnil až německý teleskop eRosita na ruské vesmírné observatoři Spektr-RG. eRosita pozoruje vesmír v rentgenovém světle, které z vláken vyzařuje, a navíc v dostatečně velkém záběru při velkém rozlišení.

Astronomové s tímto instrumentem prozkoumali objekt Abell 3391/95, tvořený třemi kupami galaxií. Právě mezi nimi se táhne vlákno dlouhé nejméně 50 milionů světelných let. Astronomové předpokládají, že vidí jen jeho část a ve skutečnosti je ještě delší.

Tato pozorovaná struktura nápadně odpovídá simulacím vývoje vesmíru, což podle vědců potvrzuje naše vědění.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Galaxie

V místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha

V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.

celý článek

V okolí blízké galaxie byla objevena trojice slabě zářících trpasličích galaxií

V datech z programu Dark Energy Survey astronomové objevili tři trpasličí galaxie, v blízkosti spirální galaxie NGC 253. Všechny tři patří do stejné kategorie galaxií, které z doposud neznámého důvodu září méně, než jiné podobně velké struktury.

celý článek

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

celý článek

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

celý článek