Tříčlenná posádka úspěšně doletěla k čínské orbitální stanici

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

Čínská vesmírná stanice (CSS)

Čínská vesmírná stanice (CSS) její dostavba je plánována na rok 2022. Součástí stanice by kromě základního modulu měly být dvě laboratoře a celková váha komplexu by měla být kolem 60 tun.



Aktuálně

11:05
17.06.
Vesmírná loď Shenzhou-12 přistála u prvního modulu čínské orbitální stanice
03:22
17.06.
Raketa Long March 2F úspěšně vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou loď Shenzhou-12
13:47
16.06.
obrázek ke zprávěStart tříčlenné posádky je plánován na 3:22 ve čtvrtek ráno středoevropského času. Vesmírnou loď Shenzhou-12 vynese na oběžnou dráhu raketa Long March 2F.
20:38
10.06.
Raketa Long March 2F je připravena na startovací rampě. S tříčlennou posádkou by měla odletět do vesmíru v příštím týdnu.
19:54
09.06.
K čínské orbitální stanici Tianhe odletí v červnu trojice astronautů, stráví tam 3 měsíce.
21:50
29.05.
V sobotu večer se raketa Long March 7 vydala na oběžnou dráhu
06:11
20.05.
Odklad byl způsoben technickými problémy na raketě. Nové datum startu zatím nebylo zveřejněno.
19:57
19.05.
Start čínské rakety byl zřejmě odložen
16:24
19.05.
obrázek ke zprávěRaketa Long March 7 (Dlouhý pochod 7) s automatickou nákladní lodí Tianzhou-2 by měla vzlétnout dnes mezi 19:00 a 20:00.
15:56
17.05.
20. května odletí k modulu Tianhe na oběžné dráze automatická nákladní loď Tianzhou-2 se zásobami pro posádku, která tam přiletí později.
12:38
09.05.
Použitý raketový stupeň dopadl do Indického oceánu
16:50
08.05.
Aktuálně se dopad rakety očekává v neděli kolem 6. ráno v jižním Pacifiku.
15:01
07.05.
obrázek ke zprávěStupeň rakety Long March 5B, která vynesla na oběžnou dráhu první modul čínské vesmírné stanice, by měl v sobotu vstoupit do atmosféry Země. Očekává se, že raketa neshoří celá v atmosféře a její kusy dopadnou na povrch. Bohužel zatím není zřejmé, kdy vstup do atmosféry nastane, ani kam raketa dopadne. Předpokládá se, že by to mělo být v pásu kolem rovníku ohraničeném zhruba rovnoběžkami 40° severní a jižní šířky. Tedy zhruba jižně od Španělska a severně od Nového Zélandu.
06:05
29.04.
Raketa Long March 5B úspěšně vynesla modul Tianhe do vesmíru
17:15
28.04.
Už ve čtvrtek by mohla na oběžnou dráhu vyletět první modul budoucí čínské orbitální stanice.
Rozbalit všechny aktuality
Po modulu Tianhe bude následovat dalších 10 startů, které na oběžnou dráhu vynesou dva obytné moduly, potom jsou plánovány čtyři lety automatických nákladní lodě a čtyři mise s posádkou. Čína má aktuálně k dispozici 12 astronautů. 

První mise s posádkou začne v červnu a má trvat tři měsíce. Tříčlenná posádka stráví na oběžné dráze 3 měsíce. Jedná se o první čínskou misi s posádkou od roku 2016.

Čínská vesmírná stanice

Výstavba čínské orbitální stanice začala v květnu 2021. Čínská vesmírná agentura plánuje celkem 11 startů raket, které by měly dopravit na oběžnou dráhu moduly stanice, posádku i zásoby. Výsledná stanice bude mít asi šestinovou hmotnost oproti ISS

Moduly čínské vesmírné stanice

  • Tianhe: základní modul stanice má na délku 16,6 m a v průměru 4,2 metry.
  • Dvojice obytných modulů pro posádku

Zásobování

Zásobování čínské orbitální stanice bude probíhat prostřednictvím raket Long March 7 a automatických lodí Tianzhou.

Pilotované lety

Posádka bude na čínskou orbitální stanici létat na raketách Long March 2F ve vesmírných lodích Shenzhou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Čína

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

celý článek

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

celý článek

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

celý článek

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

celý článek

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

celý článek

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

celý článek