Nadýchaná exoplaneta WASP-107b je stejně velká jako Jupiter, má ale 10x menší hmotnost

Mezinárodnímu vědeckému týmu astronomů se podařilo zjistit strukturu exoplanety WASP-107b. Podle jejich závěrů by její skalnaté jádro mohlo mít hmotnost pouhých 4 Zemí. Tyto nové poznatky vedou vědce k přehodnocení teorie o vzniku velkých plynných planet. Zdá se totiž, že mohou vznikat z výrazně menších kamenných jader, než se doposud uvažovalo.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Exoplaneta WASP-107b se nachází ve vzdálenosti asi 212 světelných let. Svou hvězdu, která má asi 70 % hmotnosti Slunce, obíhá velmi blízko (oběhne ji jednou za 5,7 dní). Ve výrazně větší vzdálenosti obíhá tuto hvězdu také planeta c, která má hmotnost asi třetiny Jupitera. WASP-107b se v roce 2018 stala první exoplanetou, v jejíž atmosféře bylo detekováno helium.

WASP-107b byla objevena už v roce 2017. Vědci nyní pomocí metody radiální rychlosti upřesnili její hmotnost na pouhou desetinu Jupitera (nebo také zhruba 30násobek hmotnosti Země). Následná analýza vnitřní struktury planety ukázala, že její skalnaté jádro by mohlo mít jen asi 4násobek hmotnosti Země. Zbylých 26 hmotností Země (tedy až 85 % celkové hmotnosti planety) by potom bylo tvořeno plynnou obálkou. Pro srovnání: u podobně hmotné planety Neptun tvoří plynná obálka pouze mezi 5 - 15 % celkové hmotnosti planety.

Z parametrů planet Saturn a Jupiter ve sluneční soustavě vědci usuzovali, že k jejich vzniku je třeba skalnaté jádro o hmotnosti nejméně 10 Zemí. Teprve potom planety dokáží udržet velké množství plynů ve své atmosféře. U planety WASP-107b nyní vědci předpokládají, že mohla původně vzniknout výrazně dál od hvězdy v chladnějším regionu, kde může akrece plynů probíhat rychleji než v blízkosti hvězdy při vyšších teplotách.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Exoplanety

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

11. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

celý článek

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

4. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.

celý článek

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno

27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách

21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek