Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

Hvězdná vlákna

Hvězdná vlákna



U hvězdokup je běžné, že jejich hvězdy vznikly ve stejnou dobu, ze stejného materiálu. Hvězdná vlákna byla poprvé pozorována teprve nedávno mezi ostatními hvězdami naší galaxie. Velkým pomocníkem je pro ně evropská mise Gaia, která do detailu mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. 

Theia 456 je takové hvězdné vlákno. Obsahuje 468 známých hvězd, které se táhnou přes 500 světelných let. Všechny tyto hvězdy putují galaxií stejným směrem a podle nových pozorování mají i podobné složení. To vede vědce k závěru, že tyto hvězdy pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu, na stejném místě a ze stejného materiálu.

Vědci nejprve zjistili, že tyto hvězdy mají stejný podíl těžkých prvků. Další data z vesmírného teleskopu TESS a Zwicky Transient Facility ukázala, že také podobně rychle rotují kolem svojí osy. Podle jejich výzkumu je stáří těchto hvězd kolem 100 milionů let.

Podle Jeffa Andrewse, který tento výzkum prezentoval na 237. setkání American Astronomical Society je tedy pravděpodobné, že hvězdné vlákno Theia 456 vzniklo původně jako běžná hvězdokupa. Nějaký vnější gravitační vliv ji ale deformoval a vytvořil dnes pozorované hvězdné vlákno.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Hvězdy

Ve vzdálenosti 35 světelných let se nachází exoplaneta s nejdelším rokem, zároveň jedna z nejchladnějších

Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností planety Jupiter a svou hvězdu obíhá tak daleko, že jeden oběh kolem hvězdy zabere 400 milionů let.

celý článek

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek