Astronomové potvrdili oběžnou dráhu planetky Farfarout - jde o nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě

Na okraji sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun se nachází množství těles různých velikostí s různými oběžnými drahami. Slunce zde svítí už jen velmi slabě a teploty jsou zde velmi nízké - proto není snadné tyto objekty ze Země pozorovat. Astronomům vedeným Chadem Trujillem se nyní podařilo potvrdit oběžnou dráhu zatím nejvzdálenějšího pozorovaného objektu - planetky Farfarout.

Planetka FarFarOut

Planetka FarFarOut



Planetka Farfarout s oficiálním označením 2018 AG37 byla objevena začátkem roku 2018 stejným týmem astronomů. Po dvou letech pozorování nyní vědci byli schopni upřesnit její oběžnou dráhu, která je podle všeho výrazně eliptická. Planetka Farfarout se na své oběžné dráze dostává nejdál od Slunce do vzdálenosti 175 AU, potom se k němu postupně přibližuje až na 27 AU. Pro srovnání: Země se nachází 1 AU od Slunce, Neptun 30 AU a Pluto 30-50 AU.

Farfarout obletí Slunce jednou za zhruba tisíc let a aktuálně se nachází zhruba 132 AU od Slunce. To z této planetky činí nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě. Ještě o něco dál, ve vzdálenosti 152 AU) se nachází vesmírná sonda Voyager 1, kterou ale na teleskopech nevidíme, pouze od ní přijímáme vysílaný signál. Do ještě větší vzdálenosti se dostávají už známé planetky - například Sedna se na své oběžné dráze dostává až do vzdálenosti 893 AU od Slunce, dnes ji ale pozorujeme e vzdálenosti zhruba 84 AU.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Začátek mise DART byl odložen, přílet k planetce Didymos však zůstává stejný

21. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA posune datum startu vesmírné mise DART, která má za cíl narazit do měsíce blízké planetky Didymos a ověřit tak možnosti planetární obrany. Z původního termínu v létě tohoto roku se start posouvá do sekundárního startovacího okna mezi letošním listopadem a únorem roku 2022. Důvodem je získání dodatečného času na přípravu dvou klíčových instrumentů - kamery a solárních panelů.

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

12. 2. 2021

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblíží na 0,1 AU od naší planety. Půjde o bezpečné přiblížení, planetka bude víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy jde nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

celý článek

Vesmírná mise k planetce Psyche přechází do poslední fáze před startem, začíná sestavení sondy

5. 2. 2021

Rok a půl před startem mise k planetce Psyche schválila NASA vývoj jednotlivých částí budoucí sondy. Mise se tak posouvá do poslední fáze před startem, kdy dojde k sestavení sondy a jejímu důkladnému testování. Start mise je plánován na srpen 2022.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

20. 1. 2021

Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci navštívit nějaký další objekt. Tím by mohla být planetka Apophis, která v roce 2029 proletí v těsné blízkosti Země a je možné, že se v dalších letech naší planetě přiblíží ještě víc.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

Teleskop Subaru vyfotografoval druhý cíl japonské vesmírné sondy Hayabusa2

26. 12. 2020

10. prosince vyfotografoval teleskop Subaru na Havaji malou planetku 1998 KY26, která se stane cílem japonské vesmírné sondy Hayabusa2. Tato sonda přivezla nedávno na Zemi vzorky hornin z jiné planetky Ryugu, které nyní vědci zkoumají. Nově získaná data o oběžné dráze planetky 1998 KY26 budou využita k přesnějšímu naplánování trajektorie sondy.