Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

Kometa 2019 LD2

Kometa 2019 LD2



Podle nové studie má kometa 2019 LD2 průměr mezi 0,2 a 1,8 kilometrů. 

Původně planetka P/2019 LD2 se ze svého původního umístění mezi kentaury za oběžnou drahou planety Jupiter postupně začala přibližovat Slunci. Díky tomuto přiblížení vnitřní části sluneční soustavy začaly růst teploty na jejím povrchu a sublimaci volatilních sloučenin, čímž vzniká tzv. koma, tedy ocas komety. Ten byl poprvé pozorován v dubnu 2019.

Z tělesa se tak stala kometa C/2019 LD2. Na své cestě ke Slunci se ale přiblížila Jupiteru a byla ovlivněna jeho gravitací. Tento manévr ji zavedl mezi trojány planety v Lagrangeově bodu L4, kde se nyní vyskytuje.

Za dva roky by se planetka mohla opět přiblížit planetě, což znovu ovlivní její oběžnou dráhu. Astronomové předpokládají, že planeta pošle kometu do vnitřní sluneční soustavy. Simulace také ukazují, že existuje 90% šance, že během 500 tisíc let se kometa opět potká s planetou Jupiter, která ji naopak vymrští zcela ze sluneční soustavy.

Trojany

Trojany (nebo také trojány) jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. Nachází se tedy stejně daleko od Slunce jako planeta, obíhají jej však 60 ° před a za planetou, v místech, kde mají díky vzájemně působící gravitaci od planety a Slunce stabilní oběžnou dráhu. 

Nejznámější jsou trojany planety Jupiter, kterých bylo v roce 2018 známo na 7 tisíc kusů, z nichž některé dosahují v průměru až 200 kilometrů. Podobné objekty byly objeveny také u planety Neptun, kde je zatím známo 22 trojanů a 7 u Marsu. V roce 2010 byla objevena trojánská planetka také u Země (2010 TK7), pozdější počítačové simulace nicméně ukázaly, že jde pouze o dočasného návštěvníka z pásu asteroidů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

18. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Než se sonda OSIRIS-REx vrátí zpět k Zemi se vzorky hornin, proletí naposledy kolem planetky Bennu

4. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna ještě jednou přiblíží k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly vzorky odebrány. Podle všeho totiž došlo k výraznému narušení povrchu při odběru vzorků v říjnu loňského roku. S odebranými horninami se sonda 10. května vydá zpět k Zemi.

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

28. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

17. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

V zrnku, které před 11 lety přivezla sonda z planetky Itokawa, byly nalezeny organické sloučeniny

5. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.

celý článek