Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

Kometa 2019 LD2

Kometa 2019 LD2



Podle nové studie má kometa 2019 LD2 průměr mezi 0,2 a 1,8 kilometrů. 

Původně planetka P/2019 LD2 se ze svého původního umístění mezi kentaury za oběžnou drahou planety Jupiter postupně začala přibližovat Slunci. Díky tomuto přiblížení vnitřní části sluneční soustavy začaly růst teploty na jejím povrchu a sublimaci volatilních sloučenin, čímž vzniká tzv. koma, tedy ocas komety. Ten byl poprvé pozorován v dubnu 2019.

Z tělesa se tak stala kometa C/2019 LD2. Na své cestě ke Slunci se ale přiblížila Jupiteru a byla ovlivněna jeho gravitací. Tento manévr ji zavedl mezi trojány planety v Lagrangeově bodu L4, kde se nyní vyskytuje.

Za dva roky by se planetka mohla opět přiblížit planetě, což znovu ovlivní její oběžnou dráhu. Astronomové předpokládají, že planeta pošle kometu do vnitřní sluneční soustavy. Simulace také ukazují, že existuje 90% šance, že během 500 tisíc let se kometa opět potká s planetou Jupiter, která ji naopak vymrští zcela ze sluneční soustavy.

Trojany

Trojany (nebo také trojány) jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. Nachází se tedy stejně daleko od Slunce jako planeta, obíhají jej však 60 ° před a za planetou, v místech, kde mají díky vzájemně působící gravitaci od planety a Slunce stabilní oběžnou dráhu. 

Nejznámější jsou trojany planety Jupiter, kterých bylo v roce 2018 známo na 7 tisíc kusů, z nichž některé dosahují v průměru až 200 kilometrů. Podobné objekty byly objeveny také u planety Neptun, kde je zatím známo 22 trojanů a 7 u Marsu. V roce 2010 byla objevena trojánská planetka také u Země (2010 TK7), pozdější počítačové simulace nicméně ukázaly, že jde pouze o dočasného návštěvníka z pásu asteroidů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Planetky (asteroidy)

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

celý článek

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

celý článek

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

celý článek

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek