Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu
30. 11. 2020Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se ke Slunci nikdy dříve nepřiblížila, mohla by tedy obsahovat množství původního materiálu - zejména vodního ledu.
Kometa 2019 LD2
Mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun obíhají desetitisíce planetek, které jsou označovány jako kentaury. Předpokládá se, že jde o tělesa původem ze vzdálenějšího Kuiperova pásu, která obsahují zmrzlé plyny a zřejmě i množství vody. Díky nestabilitě jejich oběžných drah se však v tomto regionu neudrží dlouho. Gravitací velkých planet jsou posílány zpátky k okraji sluneční soustavy, nebo do jejího středu, kde se stávají kometami. 2019 LD2 se nyní nachází na oběžné dráze, kterou procházejí tělesa, která míří z oblasti za orbitou Jupiteru blíže Slunci. Tato změna oběžné dráhy bude nicméně trvat několik oběhů Slunce. Dá se očekávat, že 2019 LD2 se promění člena tzv. jupiterovy rodiny komet během následujících 40 let. Ve větší vzdálenosti od Slunce panují obecně nižší teploty a komety vykazují výrazně nižší aktivitu. Volatilní materiály jako je například voda, amoniak a oxid uhličitý nebo uhelnatý se zde nacházejí v pevném skupenství na jejich povrchu. Při přiblížení komety ke Slunci dochází k zahřívání těchto materiálů a jejich sublimaci do okolí tělesa, čímž vzniká typický kometární ocas (koma). Kometa 2019 LD2 už nyní vykazuje aktivitu, kterou lze pozorovat například na snímcích z teleskopu Hubble. Podle vědců už kometa přichází o oxid uhličitý, který vytváří její zatím slabý ocas. Vzhledem k tomu, že nepředpokládají její dřívější přiblížení ke Slunci, mohla by nicméně stále disponovat množstvím dalších materiálů, zejména vodou, která začne sublimovat při překročení oběžné dráhy planety Jupiter.
Více informací k tématu
Komety
28. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
KometySonda Solar Orbiter proletěla zbytky ocasu komety ATLAS, detekovala u něj magnetické pole
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.
celý článek
16. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyMasivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity
Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.
celý článek
26. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyDvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet
Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.
celý článek
24. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyKometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu
Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.
celý článek
18. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyKomety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.
celý článek
3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyPovrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila
Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.
celý článek
7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)KometyUhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu
Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.
celý článek
Kometa 2019 LD2
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...