Kometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu

Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.

Kometa 2I/Borisov, listopad 2019

Kometa 2I/Borisov, listopad 2019



Kometa R4 ATLAS oběhne Slunce jednou za 957 let. Při aktuální návštěvě vnitřní sluneční soustavy se 1. března přiblížila Slunci nejvíce, zhruba na vzdálenost 1 AU. Během pátku proletěla nejblíže Zemi - asi 0,5 AU. 

V následujících týdnech můžete kometu pozorovat (pravděpodobně s teleskopem) v následujících souhvězdích:
23. - 25. duben: Souhvězdí Severní koruny
26. - 29. duben: Souhvězdí Pastýře
30. duben - 6. květen: Souhvězdí Vlasů Bereniky
11. - 12. květen: přiblížení k Souhvězdí Velké medvědice
13. květen: Souhvězdí Lva
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Komety

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

18. 4. 2021

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

7. 3. 2021

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek

Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

27. 2. 2021

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

celý článek

Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu

30. 11. 2020

Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se ke Slunci nikdy dříve nepřiblížila, mohla by tedy obsahovat množství původního materiálu - zejména vodního ledu.

celý článek

Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

30. 10. 2020

Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

celý článek

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

11. 10. 2020

Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.

celý článek