Nově objevená hvězda zřejmě vznikla z materiálu po první generaci hvězd ve vesmíru

Nově objevený červený obr SPLUS J2104−0049 ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let by mohl patřit do druhé generace hvězd, která vznikla ze zbytků prvních hvězd ve vesmíru. Tato hvězda totiž obsahuje pouze elementy, o kterých vědci předpokládají, že v první generaci hvězd mohly vzniknout. Naopak u ní chybí těžší prvky, které vznikají až v následných generacích.

Betelgeuse

Betelgeuse jedna z největších známých hvězd v Mléčné dráze. Tento červený obr se nachází ve vzdálenosti 548 světelných let (dříve se odhalovalo 650). Snímek byl pořízený teleskopem Hubble.



Hvězda SPLUS J2104−0049 (SPLUS J210428.01−004934.2) má metalicitu [Fe/H]=-4,03 a patří tak mezi UMP hvězdy (Ultra Metal-Poor stars, hvězdy s velmi nízkým obsahem kovů). V jejich složení převládají lehké prvky a téměř zcela chybí těžší elementy jako uhlík, kyslík, železo, lithium a magnesium. Podobné složení vědci předpokládají u objektů, které pochází z materiálu první generace hvězd ve vesmíru, které dodnes nebyly pozorovány.

Počítačové simulace ukazují, že materiál pro hvězdu SPLUS J2104−0049 by mohl pocházet z hvězdy první generace o hmotnosti kolem 30 sluncí. Při její explozi v supernově se do volného vesmíru dostaly elementy, ze kterých postupně vznikly další hvězdy.

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

Obsah těžkých kovů vědci měří pomocí spektroskopie, kdy ve světle od hvězdy hledají známky specifické absorpce různými prvky priodické tabulky.

Hvězdy první generace (populace III)

Takto bývají označovány první hvězdy ve vesmíru. Vědci předpokládají, že šlo o masivní objekty složené primárně z vodíku a helia, které vznikly při velkém třesku. Mohly dosahovat až stovek hmotností Slunce a měly velmi krátký život. Termojadernou reakcí v jádru a při supernovách v nich vzniklo 26 nejlehčích elementů. Doposud žádná z těchto hvězd nebyla pozorována.

Hvězdy populace II

Hvězdy s velmi nízkým obsahem kovů (Ultra Metal-poor, UMP hvězdy). Vznikly z materiálu po hvězdách populace III a nachází se v kulových hvězdokupách a v blízkosti jádra Mléčné dráhy.
HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
SPLUS J2104−0049 -4.03-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6

Hvězdy populace I

Hvězdy s nejvyšší metalicitou, do kterých paří také Slunce.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.