Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Velký Magellanův oblak

Velký Magellanův oblak zachycený Evropskou jižní observatoří (ESO). Velký Magellanův oblak je galaxie o velikosti asi 1 % Mléčné dráhy a spolu s dalšími galaxiemi tvoří Místní skupinu galaxií. Uprostřed snímku je hvězda VFTS 682, která je 150x masivnější než Slunce a řadí se mezi nejmasivnější známé hvězdy.



Program s názvem Voyage 2050 bude sdružovat velké vědecké mise, které by měly probíhat mezi lety 2035 a 2050. Navazuje na program Cosmic Visions, jehož součástí jsou mise jako JUICE, ATHENA nebo LISA. Nejdražší mise programu Voyage 2050 se budou soustředit na tři hlavní témata:

1) Průzkum měsíců Sluneční soustavy

Evropská vesmírná agentura plánuje prozkoumat měsíce planety Jupiter prostřednictvím sondy JUICE, která se aktuálně staví. Na její výsledky naváže další mise, která bude součástí nového programu. Zatím není zřejmé, které měsíce, nebo u které planety to bude, ale měsíce velkých planet budou dál předmětem zkoumání evropských sond.

2) Počátky vesmíru

V astrofyzice a zkoumání počátku vesmíru má Evropa své pevné místo. V tomto tématu bude výzkum navazovat na úspěchy sond Plack a plánované mise LISA, která bude ve vesmíru měřit gravitační vlny.

3) Exoplanety, nebo Mléčná dráha

U poslední tématu zatím není rozhodnuto - ve hře je průzkum nebo hledání nových exoplanet a studium struktury a historie Mléčné dráhy. V obou směrech už ESA má významné zkušenosti, které jsou u exoplanet reprezentovány teleskopem CHEOPS a u Mléčné dráhy unikátní sondou Gaia, která zkoumá pohyb a pozici hvězd v naší galaxii.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Mléčná dráha

    V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

    Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

    První detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu

    Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.

    Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

    Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

    Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

    Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

    Nová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii

    Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.

    Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

    Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.

    Sluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo

    Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.