Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Sirotčí planeta

Sirotčí planeta ilustrace planety, která neobíhá žádnou hvězdu. Namísto toho buďto volně pluje vesmírem, nebo podobně jako hvězdy obíhá přímo galaktické jádro.



Bludné planety

Sirotčí, nebo bludné planety (rogue planet, free floating planet, interstellar planet, orphan planet) neobíhají žádnou hvězdu, pohybují se galaxií samy. Mohly se zrodit v blízkosti nějaké hvězdy a později byly vlivem gravitace ostatních objektů vystřeleny do volného vesmíru, nebo se mohly zrodit samy mimo vliv jakékoliv hvězdy. Vědci předpokládají, by kolem nich mohly obíhat měsíce, na kterých by mohly být podmínky vhodné pro život.

Život na Zemi je závislý na vodě a do značné míry na energii ze Slunce. Vědci proto ve vesmíru hledají místa, která se Zemi podobají. Existuje však velké množství odlišných míst, kde by život mohl být možný. Mohou mezi ně patřit i měsíce obíhající sirotčí (bludné, volně putující) planety. Alespoň to ukazují simulace, jejichž výsledky byly prezentovány v nové vědecké studii v International Journal of Astrobiology.

Ve svém výzkumu vědci simulovali chemické procesy na měsíci velikosti naší planety, který obíhá bludnou planetu velikosti Jupitera. Pokud by měl měsíc hustou atmosféru, mohlo by se v ní nacházet až 100x více vody než v atmosféře Země. To by mohlo stačit pro existenci života.

Na rozdíl od Země by však měsíc u bludné planety nepřijímal energii z hvězdy. Tepelná energie by nicméně mohla vznikat prostřednictvím slapových jevů, podobně jako u měsíce Europa, který je deformován gravitací planety Jupiter. Další chemické procesy by mohly probíhat díky kosmickému záření, kterého by u planety mimo hvězdnou soustavu mohlo být podstatně více než ve sluneční soustavě. 

Tyto procesy by mohly udržovat teplotu a chemické procesy v chodu dlouhodobě. Byla by tak umožněna existence živých organismů na povrchu nebo pod povrchem takového měsíce. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Bludné planety

V datech z teleskopu Kepler byly objeveny 4 nové bludné planety

Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.

celý článek

Nově objevená bludná planeta je jedna z pěti známých, které mají srovnatelnou hmotnost se Zemí

Astronomům z vědeckých týmů OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) a KMTN (Korean Microlensing Telescope Network) se podařilo najít novou planetu, která neobíhá žádnou hvězdu. Planeta s označením OGLE-2016-BLG-1928 byla objevena metodou gravitační mikročočky a má hmotnost podobnou naší planetě.

celý článek

Sirotčích planet bez hvězdy by mohlo být v naší galaxii více než hvězd

Podle nové studie by mohlo být ve vesmíru větší množství sirotčích planet než hvězd. Světlo do této problematiky by mohl vnést plánovaný Nancy Grace Roman Space Telescope, který by měl být schopný tyto objekty pozorovat. Studii publikoval tým vedený Samsonem A. Johnsonem v magazínu Astronomical Journal.

celý článek

Polským astronomům se podařilo objevit dvě nové sirotčí planety v naší galaxii

Sirotčí planety (rogue nebo orphan planets) neobíhají žádnou hvězdu, putují mezihvězdným prostorem osamoceně a jejich existence byla potvrzena teprve nedávno. Vzhledem k tomu, že nejsou v blízkosti žádné hvězdy jejíž světlo by odrážely, nebo blokovaly, jejich hledání je oproti běžným exoplanetám trochu komplikovanější. Dvě nově objevené planety byly nalezeny pomocí gravitační mikročočky, kdy gravitace těchto planet zakřivila světlo přicházející od vzdálenějších hvězd.

celý článek

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězdu

Astronomům se podařilo pozorovat pomocí radioteleskopu VLA (Very Large Array) objekt ve vzdálenosti asi 20 světelných let, podle těchto nových pozorování jde o těleso na hranici planety a hnědého trpaslíka. Objekt s označením SIMP J01365663+0933473 je 12,7x hmotnější než Jupiter, má ale výrazně silnější magnetické pole. Pozorování prostřednictvím VLA je první případ detekce potencionálního planetárního objektu mimo sluneční soustavu radioteleskopem.

celý článek

Za pomoci gravitační čočky byly objeveny první exoplanety mimo naši vlastní galaxii

Za pomoci gravitační čočky se astronomům podařilo objevit exoplanety ve vzdálené eliptické galaxii. Jde o první detekci planetárních těles mimo naši vlastní galaxii. Objev se podařilo učinit analýzou světla vzdáleného kvazaru, které proletělo bližší galaxií a doznalo určitých změn. Tyto změny si astronomové nedokáží vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii.

celý článek

Jedním z prvních cílů nového teleskopu Jamese Webba bude blízký hnědý trpaslík

V rámci času věnovanému vědcům, kteří se podíleli na vývoji nového vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), budou astronomové pozorovat hnědého trpaslíka. Tyto vesmírné objekty nejsou ani hvězdou, ani planetou, v jejich nitru totiž nežhne termojaderná reakce, přesto však mají několik charakteristik hvězdných objektů. Teleskop nové generace se pomalu blíží ke svojí cestě do vesmíru, která je aktuálně plánována na začátek roku 2019 a astronomové po celém světě se připravují na pozorování, na která jsou současné teleskopy krátké.

celý článek