Teleskop Kepler poprvé zachytil zářivý záblesk předcházející supernově

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé prozkoumat první momenty exploze supernovy SN2017jgh. Zachytil je vesmírný teleskop Kepler v roce 2017. Podle nové studie je v datech z teleskopu rozpoznatelné světlo reprezentující první nárazové vlny prostupující hvězdou před samotnou explozí. Jedná se o první případ, kdy bylo zachyceno chování hvězdy těsně před supernovou.

MiseStatusObdobí
missions icon Kepler Ukončená 7. 3. 2009 - 15. 11. 2018
Eta Carinae

Eta Carinae Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Supernovy

Supernovy jsou zářivé exploze masivních hvězd. Mohou nastávat u masivních hvězd, kterým došlo palivo pro termojadernou fúzi, případně u bílých trpaslíků, kteří pohlcují materiál ze svého okolí a překročí určitou hmotnost. 

Výsledkem supernovy je u hvězd s nižší hmotností neutronová hvězda, u masivnějších objektů potom černá díra. V místě exploze se většinou nachází pozůstatek supernovy tvořený materiálem, který exploze vymrštila do okolí.

Dosavadní průzkum supernov se soustředí na studium jejich zbytků v Mléčné dráze, nebo na záblesky z jiných galaxií zachycené teleskopy. Jenže v galaxii jako je Mléčná dráha nastává supernova zhruba jednou za 100 let a ve vzdálených galaxiích často nejsou rozpoznatelné jednotlivé hvězdy. Supernovy navíc přichází náhle, astronomové proto dopředu netuší, na kterém místě k tomu dojde. 

Dodnes se tak nepodařilo zachytit začátek tohoto procesu. Než se k místu, kde byla detekována supernova, zaměří teleskopy, dochází už zpravidla k jejich pozvolnému pohasínání. To změnila až nyní supernova SN2017jgh, jejíž světlo zachytil teleskop Kepler od začátku. Zařízení, které primárně sloužilo ke hledání exoplanet, totiž zkoumalo danou část oblohy dlouhodobě.

Podle vědců je první známkou supernovy zářivý záblesk, který předchází samotné explozi. Právě ten byl nyní poprvé pozorován a může prozradit více o původní hvězdě a jejím stavu před supernovou. 

V případě SN2017jgh se zřejmě jednalo o žlutého veleobra ve vzdálenosti nejméně miliardy světelných let. Jednalo se o supernovu typu IIb, při které hvězda odhazuje své horní vrstvy do okolí a zůstává pouze jádro tvořené hlavně heliem. Obálka plynů mohla mít podle vědců 50 - 290 poloměrů Slunce. 
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Supernovy